KRYPTOGALERIE37

Charles Babbage 

(26.12.1791-18.10.1871), 

anglický matematik, konstruktér. Patřil ke kryptologům-amatérům. V roce 1823 navrhl obrovský kalkulátor Difference Engine No. 1, který měl na 25 000 mechanických součástek. Druhý kalkulátor No. 2 nikdy nedokončil. Zabýval se šiframi od dětství. Později prohlásil, že „luštění šifer je nejvíce fascinující ze všech dovedností“.

Psal knihu The Philosophy of Decyphering (Filosofie dešifrování), ale nikdy ji nedokončil. Metodu hledání délky použitého hesla podle vzdáleností opakování použil dříve než Kasiski, ale nepublikoval ji.

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění13

Tato substituce není z těch velmi jednoduchých. Napovím, že jsou použity jedno a dvojmístné šifry.

d=580

OCIYK UIZLY IDJCE ISCKE KWISM

GIAFJ EMUKG KYQKH IYMHL WJHJU

GIXJS IYKGM GJYLV LHIBQ HJYKZ

NQKWD IGLTI YTJVD LRLYL HKZKR

LCMTN GJZSJ GFLXI GKEJA SNCLQ

LBWMC JRVJA VKUZM XNYQX JTMQL

BFIZK XMZYK ULHLR KYLUK HLVLV

IYNDO IFJRK VWNGI WIGLV IBFIW

NCIHK ZUJHJ WJEJB DKACD IGKBA

FKARA QICJH IVNCP JHNDJ XNZKH

LGJWJ DPIDL RLZKR JVXMD NXMCK

QKWMG IXIFL AQHQI UXNSK AEIHK

ELVPB TNFJZ LYMSI BGKVK YKZNX

BULHJ UMOJA RKTJZ LHICJ CFIVM

WMSMG LBOIR IURGJ YLGKV JCIXM

UMDPI YLRKZ JZGIC NDJDV UIVNC

PJZLR LZIYH JZKWN UNCOJ UKFNU

KHLTS JDMWM ZKQKY JAHID IVLTI

ZMCLZ LRUIU XNYKY IHKBQ JVYLQ

LZIAG JCIVK TIYNV LUKUJ ZKGNV

GJTMZ LQLZJ ZHICM BRIUQ ICJCP

IWZUL GLXJS NHICI DPJHM EJAGN

QZTJY RJCJG JYLYM WMDJG KAVID

IGLZN+

Přeji hodně úspěchů!

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE36

Murray Fletcher Pratt 

(25.4.1897-10.6.1956)

Americký kryptolog, napsal Secret and Urgent, (the Story of Codes and Ciphers), 1939, Blue Ribbon Books, Garden City, N. Y.

Kniha je doplněna řadou tabulek četností písmen jazyků (angličtina, francouzština, španělština, němčina) z výběrů o rozsahu 1000 slov standardního textu. U četností bigramů angičtiny srovnává normální a vojenský text (rozsah 1000 slov), četnosti anglických trigramů počítá z rozsahu 20 000 slov. V tabulce XI uvádí častá anglická slova, která obsahují zdvojeniny, např. CANNON, ERROR, AFFAIR a další. Kniha je obohacena několika historkami, ve kterých šifry hrály důleitou roli (např. aféra DREYFUS).

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění12

S přáním VESELÉ VÁNOCE předkládám k rozluštění zprávu zašifrovanou dvojitou transpozicí:

délka=120

OENCI ZNUPO ULEIX ESSRP RPIKE

RPJDE EHOOE NOXOI SXXPX VLTSN

EHUIL EACNB JKSYM EMETV IASAV

URNKO UOSAJ ECAMK OETEC APIXR

SNAOM KMAJN RJEOD EDIPS

Předpokládaný konec zprávy: STOPXXX.

Obě tabulky jsou úplné,

délky hesel různé, větší než 9.

Mám pocit, že jsem napověděl příliš mnoho.

Obě transpoziční hesla byla vytvořena známým způsobem (viz luštění2) z čitelných textů. Zde první heslo je utvořeno ze dvou slov, druhé z jednoho slova. Komu se podaří rekonstruovat z číselných hesel slovní, může se považovat za dobrého luštitele.

Přeji úspěch a hodně zdraví.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE35

Marquis Gaëtan Henri Léon de Viaris,

(13.2.1847-18.2.1901),

francouzský kryptolog. Od 19 let studoval na École Polytechnique, v 21 letech se stal námořníkem, později policejním prefektem a nakonec důstojníkem pěchoty. O kryptologii se začal zajímat v roce 1885. Nejprve vynalezl první šifrovací stroj, který tiskl text. Stejně jako Babbage, zavedl do kryptologie matematické vztahy. V roce 1893 napsal vynikající kryptoanalytické pojednání „L´art de chiffrer et déchiffrer les dépeches secrétes“. V roce 1898 sestavil a publikoval komerční kód.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE34

Al-Kindí (801-873),

celým jménem Abú Yusúf Yaqúb ibn Isháq ibn as-Sabbáh ibn ómrán ibn Ismail al-Kindí, východoarabský filozof, je považován za zakladatele kryptoanalýzy (využití nerovnoměrných četností znaků zprávy pro luštění). Je autorem asi 290 knih o lékařství, astronomii, matematice, jazykovědě a hudbě. Jeho „Rukopis o dešifrování kryptografických zpráv“ byl objeven v Sülajmanově osmanském archivu v Istanbulu teprve roku 1987. Všiml si, že v textu se vyskytují různá písmena s různými, někdy podstatně odlišnými četnostmi. V šifře, která je jednoduchou záměnou písmen otevřeného textu, tato charakteristika zůstává zachována.

V Evropě, která v letech 800-1200 prožívala „kryptologickou dobu temna“, se k frekvenční analýze propracoval až Leon Battista Alberti (1404-1472), který podobné úvahy publikoval ve své knize „Trattati in cifra“ v roce 1470.

KRYPTOJAN

Odpověď panu KLARA

Děkuji Vám za připomínky. Některé jsou v pořádku, jiné sporné. Záleží na tom, ze které literatury čerpáte. Vzhledem k utajování, které je u kryptologů běžné, jsou možné dohady, které se liší od skutečnosti. Když projdete můj blog celý, např. B. Hagelin, zjistíte, že jsem svá mylná tvrzení opravil. To, co je v knížkách, nelze vzít zpět. Někteří nakladatelé vytisknou věci, které v rukopise ani nebyly. U některých titulů jsem neměl ani šanci na korekturu. Opravy chyb z 1. dílu Odhalených tajemství jsem připravil v dílu druhém, ten, bohužel, nechtěl nikdo vydat pro "přílišnou odbornost". Ale v tomto blogu jsem již některé opravy uvedl. Rád přijmu každou opravu, ale v knize se objevit již nemůže. KRYPTOJAN