KRYPTOGALERIE26

Blaise Vigenére

(5.4.1523-19.2.1596),

francouzský diplomat a kryptolog. Narodil se v Saint-Pourcain, na polovině cesty mezi Paříží a Marseille. Od svých 47 let se vzdal diplomatické služby a věnoval se studiu kryptografie. Četl díla, která napsali Belaso, Alberti, Porta, Cardano a Trittheimius. Výsledkem jeho studia byla mj. tabulka složité záměny rozměru 26x26. Obsahovala srovnanou abecedu se sloupci, kde v každém následujícím byla abeceda posunuta o 1 místo. Bezpečnost šifrování spočívala ve volbě klíčového slova (hesla). Čím bylo delší, tím méně písmen OT bylo zašifrováno stejnou abecedou a tím větší obtíže nastaly při luštění šifry. Svoje poznatky publikoval roku 1585 v knize Traicté des chiffres (pojednání o šifrách), která obsahuje více než 600 stran..

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění9

Nabízím nyní k luštění zprávu zašifrovanou tabulkou s písmenovými souřadnicemi.

Úkol: nalezněte otevřený text a proveďte rekonstrukci tabulky.

Šifrový text má délku 214 písmen.

UGUBO FUGUF AVODA DIGUF EHABI

BETAF EFETI QOGUB AGUFA HAZET

EHABE FEHUB AQOBU FAFUF OFABE

FUBOF ATEHU BIGAQ ODOGO BEHUF

UDODU GUVIF ODOGU FAHUT ABOBO

FODIB UBIFO DUGAB AFABE BUHOG

UBEHA VODAD UTUBE HUHOG AFUHU

GUFEH ABEFA BEHAV UBIBI DOFAB

AGETO GIFUB OFAB+

Kdo se neobejde bez nápovědy, zde je:

V textu je slovo PÍSMENA.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE25

Trittheim,

vl. jm. Johannes Heidenberg 

(1.2.1462-13.12.1516),

německý kryptolog z Trittheimu nad Moselou. Ve své knize Polygraphiae, která poprvé vyšla roku 1518, uvedl tabulku posouvané standardní abecedy známou jako tabula recta. Tehdy měla tabulka jen 24 písmen (bez J a V). Jestliže Alberti navrhoval změnu abecedy po 3-4 písmenech, tak Trittheim navrhoval, aby se každé písmeno šifrovalo jinou abecedou aby se na řádku vystřídaly všechny abecedy.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE24

Dr. Abraham Sinkov

(22.8.1907-19.1.1998),

ruský židovský emigrant, americký kryptolog.

Byl jedním ze tří spolupracovníků Williama Fredericka Friedmana (Kullback, Rowlett), kteří zahájili svou úspěšnou kryptologickou kariéru na počátku 30. let 20. století rozluštěním šifrovacího stroje KRYHA.

Sinkov s Leo Rosenem navštívili na začátku roku 1941 britský Bletchley Park, aby Angličany naučili luštit japonský PURPLE a naopak, aby získali britské poznatky z luštění německé ENIGMY.

Sinkov se zabýval statistickými charakteristikami jazyků, analýzou periodičnosti v šifrovém textu a vypracoval metodu luštění periodických šifer (stejný otevřený text zašifrovaný dvěma různými periodickými klíči). Napsal Elementary Cryptanalysis, Washington, 1966.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE23

Solomon Kullback

(3.4.1907-5.8.1994),

americký matematik a kryptolog. První úspěchy v luštění šifer zaznamenal v roce 1933, kdy pod vedením Williama F. Friedmana rozluštil depeši o délce 1135 znaků zašifrovanou strojem KRYHA. Rekonstrukce vnitřního nastavení stroje jim trvala pouhé 2 hodiny a 41 minut. Newyorský advokát Robert C. Birkhahn, který nabízel stroj americké armádě, byl zděšen.

Ani tato skutečnost však firmě Internationale KRYHA Maschinen Gesselschaft nezabránila, aby ve své reklamní brožuře ještě v roce 1951 napsala: „Nejrafinovanější kryptologové z celého světa nejsou schopni číst zprávy zašifrované strojem KRYHA. Ani pokusy využít děrnoštítkové Hollerithy nebo elektronické mozky nikdy nevedly k rozluštění klíče.“

S. Kullback spolupracoval na vylepšení Hebernova šifrovacího stroje, zabýval se matematickými metodami, které odhalují periodičnost v šifrovém textu. V roce 1935 napsal Statistical Methods in Cryptanalysis.

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění8

PLAYFAIR

neboli anglický čtverec jsme si ukázali již v KRYPTOluštění3.

Stručně k šifrování:

Text zprávy se postupně rozdělí po dvojicích tak, aby v každé dvojici byla dvě různá písmena. Případnou zdvojeninu „roztrhneme“ písmenem, které se v textu nevyskytuje, například: HAMMERSMITH rozdělíme: HA MX ME RS MI TH.

Šifruje se podle tabulky 5x5. Protože mezinárodní abeceda má 26 písmen, musí se jedno vynechat nebo písmena I a J jsou zapsána do stejného políčka tabulky.

Tabulka se sestavuje podle domluveného hesla, například podle hesla PARDUBICE se vytvoří tabulka:

P A R D U

B I C E F

G H J K L

M N O Q S

T V X Y Z

Za heslo se doplní zbývající písmena abecedy v normálním pořadí. Bylo vynecháno písmeno W.

Při šifrování mohou nastat 3 případy:

- obě písmena jsou ve stejném sloupci, potom jako šifru volíme písmena stojící pod nimi (cyklicky):

HA = NI

- písmena tvoří rohy pomyslného obdélníka, potom za šifru bereme zbylé dva rohy ve stejném pořadí řádků:

MX = OT (nikoli TO!)

- obě písmena jsou ve stejném řádku, potom jako šifru volíme písmena stojící vpravo (cyklicky):

IF = CB

Šifrový text, který předkládám k rozluštění, má délku 116 znaků

ZRYZB EQYHY KQTMQ MHKGJ YRSVC

KYHCQ LYMEJ MDUJB KYFUF AHQHE

BHZSE BBMSK QBHYK BGBDE SUJNK

AGJOT QSEGL JMYCQ LYRMK SNJRF

KUYSA CSGTK YHSED Q

Nápověda: Zašifrován je jeden Senecův výrok. Na konci depeše je XSENECAX

Případné zdvojeniny v otevřeném textu jsou „roztrhány“ pomocí písmene Q.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE22

Gilbert Sanford Vernam

(4.4.1890-7.2.1960),

byl americký kryptolog, který v roce 1917 zavedl dálnopisné šifrování binárním sčítáním dvou dálnopisných pásek vyděrovaných v kódu CCITT-2. Na jedné pásce byl vyděrován otevřený text a na druhé heslo. Označíme-li „dírku“ číslicí 1 a „nedírku“ číslicí 0, potom sčítání v každém z pěti registrů probíhalo takto:

0+0 = 0, 1+1 = 0, 1+0 = 1, 0+1 = 1.

Je-li heslová páska vyděrována náhodně a použije-li se pro šifrování potřebná část pásky pouze jednou, je šifrování bezpečné.

Vernam ohlásil svůj vynález 13. 9. 1918 na americkém patentovém úřadě a v roce 1919 obdržel patent číslo 1 310 719. Jeho idea byla potom dále vylepšována firmou SIEMENS a byla také uplatněna u amerického vojenského šifrovacího stroje SIGTOT, který v roce 1944 používalo také americké ministersvo zahraničí.

SIGTOT

KRYPTOJAN