KRYPTOGALERIE22

Gilbert Sanford Vernam

(4.4.1890-7.2.1960),

byl americký kryptolog, který v roce 1917 zavedl dálnopisné šifrování binárním sčítáním dvou dálnopisných pásek vyděrovaných v kódu CCITT-2. Na jedné pásce byl vyděrován otevřený text a na druhé heslo. Označíme-li „dírku“ číslicí 1 a „nedírku“ číslicí 0, potom sčítání v každém z pěti registrů probíhalo takto:

0+0 = 0, 1+1 = 0, 1+0 = 1, 0+1 = 1.

Je-li heslová páska vyděrována náhodně a použije-li se pro šifrování potřebná část pásky pouze jednou, je šifrování bezpečné.

Vernam ohlásil svůj vynález 13. 9. 1918 na americkém patentovém úřadě a v roce 1919 obdržel patent číslo 1 310 719. Jeho idea byla potom dále vylepšována firmou SIEMENS a byla také uplatněna u amerického vojenského šifrovacího stroje SIGTOT, který v roce 1944 používalo také americké ministersvo zahraničí.

SIGTOT

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE21

Hans Rohrbach

(27.2.1903-19.12.1993),

německý matematik a kryptolog-luštitel. Pracoval nejprve ve skupině Pers Z na Ribbentropově ministerstvu zahraničí, potom v Chi u OKW.

Luštil za 2. svět. války (od listopadu 1943) americký diplomatický systém O-2, což byly zprávy šifrované proužkovým přístrojem M-138-A. Američtí diplomaté používali 30 z 50 možných abecedních proužků, a to ve dvou skupinách po 15 proužcích. K rozluštění mu velmi pomohly zprávy Roberta Murphyho, který si liboval v šifrování různých stereotypů, včetně svého podpisu.

Po válce Rohrbach napsal obsáhlý článek: Matematische und maschinelle Methoden beim Chiffrieren und Dechiffrieren (FIAT Review of German Science 1939-1941: Applied Mathematics, Part I, Wiesbaden 1948). Jeho formulace zde byly velmi opatrné, snad aby nepobouřily vítězné mocnosti.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE20

Giovanni Battista Della Porta

(1.11.1535-4.2.1615)

byl italský přírodovědec a kryptograf.

V roce 1563 vydal knihu „De furtivis litterarum notis, vulgo de ziferis“, ve které uvedl také bigramovou substituci. Tabulka 20x20 obsahovala 400 zvláštních grafických znaků. Abeceda měla tehdy jen 20 písmen: ABCDEFGHILMNOPQRSTVZ.

Při luštění jednoduché substituce navrhoval mimo již známého využívání četností znaků také metodu předpokládaného slova, tj. textu, který lze v zašifrované zprávě očekávat (například oslovení na začátku nebo podpis na konci telegramu).

U periodické substituce navrhoval nejen větší délku hesla, ale také nepoužívání známých slov nebo frází.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE19

Claude Elwood Shannon

(30.4.1916-24.2.2001)

významný americký matematik, informatik a kryptolog, v roce 1949 publikoval: „Communication Theory of Secrecy Systems“. V letech 1936-1938 pracoval v kryptologickém týmu Vannevara Bushe. V roce 1937 publikoval: „A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits“. V roce 1941 pracoval v Bell Laboratories, kde v roce 1948 napsal „A Mathematical Theory of Communication“.

Pro šifrování formuloval měřítka pro jeho bezpečnost:

- odolnost proti rozluštění, i když nepřítel získá velké množství zašifrovaných depeší,

- co nejjednodušší používání klíče,

- minimální pracnost, tj. doba pro šifrování a dešifrování,

- zašifrovaný text nesmí být o mnoho delší než text otevřený,

- minimální možnost chyb při šifrování.

Zároveň upozornil, že dosud není znám takový způsob šifrování, který by stoprocentně vyhovoval všem těmto požadavkům.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE18

Luigi Sacco

(1.8.1883-5.12.1970)

italský kryptolog a luštitel, generál, napsal: „Manuale di Crittografia“ (1925, 3. vyd. 1947, franc. Payot, Paris 1951), v roce 1918 velel italským luštitelům („Reparto crittografico“) u italského hlavního stanu na frontách Isonzo a Piava.

Dne 30. 6. 1918 objevil Sacco v zachycené rakouské korespondenci dvě číselné depeše, které měly na konci posledních 36 písmen totožných. Přestože depeše byla odesílána v pěticích, ze stejného úseku podle třímístných opakování zjistil, že jde o třímístný nepřešifrovaný kód. Rakouskému šifrérovi se v šifrovacím manuálu nechtělo hledat kódy pro RADIO a STATION, a proto tato dvě slova zašifroval písmeno po písmeni. Bylo to pro něj pohodlnější, protože kódy pro jednotlivá písmena znal již zpaměti. Jeho pohodlnost tak umožnila Saccově skupině rozluštit tento třímístný kód.

Pro analýzu šifer uvedl: „Jestliže se v krátkém šifrovém textu, který nemá více než 200 znaků, vyskytnou všechna možná písmena, potom jde s velkou pravděpodobností o polyalfabetické šifrování.“

KRYPTOJAN

OPRAVY

Předpokládám, že čtenáři mého blogu vlastní některou z mých knih, proto jim poskytuji možnost jejich oprav touto cestou.

„Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti“ – 1. část Ruční šifry:

vydalo nakl. Naše vojsko Praha, 1994

str. 7 v mezinárodní abecedě chybí písmeno J

str. 10 vzorec 1.2.2.6 (je v pořádku, je třeba počítat jeho střední hodnotu E).

vzorec 1.2.2.8 má být: K je menší než 0.0385 + 2 sigma(K)

a hned v následujícím řádku má být K překročí hodnotu 0.055,

str. 11 pod vzorcem 1.2.3.1 škrtněte na konci bodu b): (r=2)

na konci bodu c): (r=3)

„Gentlemani (ne)čtou cizí dopisy:“

vydalo nakl. BOOKS, BonusA Brno, 1998

str. 6 druhý řádek zdola má být: ...jelo na povozech,

str. 24 konec prvního odstavce slovo vojsk nelze dělit,

str. 37 první řádek shora: ... nepřesahují bezpečnost perio-,

str. 75 druhý řádek zdola: ...(Skupina ... – nula je navíc

str. 174: text tabulky je chybně posunut o 1 řádek nahoru,

na zadní straně obálky má být: ... událost z roku 1929, kdy ministr ...

„Válka šifer:“

vydalo nakl. VOTOBIA Olomouc, 2001

Na str. 36 v nadpisu Forschungsamt má konkurenci, potřebuje posily,

na str. 336 dole je vypuštěn níže uvedený text:

Příloha 5/5 (VHA 37-30-9)

Depeše č. 400-422 z 15. 4. 1944 do Curychu a Bernu:

TELL-KAREL. Dík za upozornění na charakteristické klíčování našeho telegrafisty. Zjednám nápravu. Dosavadní šifr. klíč příliš dlouho v provozu. Nutno jej změnit. Navrhuji vám buď: a/ Dosavadní způsob o dvou obrazcích, ale s jinou abecedou, jejíž šifry by nebyly pro-

„Rozluštěná tajemství“ :

vydalo nakl. XYZ Praha, 2006 a 2008

str. 90 dole: ...0 až 27 modulo 26 ...

str. 109 ve 2/3 stránky: ... Nikoli 16, jak ...

str. 118 ve 2/3 stránky: ... šifroval Bojovým klíčem ...

str. 121 dole: ... 28. října 1941, právě ...

str. 192 ve 2/3 stránky: ... také one-time tape ...

str. 196 ve 2/3 stránky: ... stará již více než 150 let...

str. 227 (popis obr.):

Mechanický šifrovací stroj Hagelin C-38 (M209)

str. 233 nahoře:

VEZMEMELIVUVAHU

............1

str. 243 uprostřed: ... potřást si s ním rukou

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění7

Jedno a dvoumístné šifry

Abeceda je obvykle zapsána do tabulky o rozměrech 5x5, 6x5, 7x4, a pod. Jedna z desítkových souřadnic je vynechána, takže písmena tohoto řádku jsou zašifrována jednomístnou číslicí. Aby bylo šifrování jednoznačné, musí být jednotkové souřadnice odlišné od desítkových. Podobnou šifru používal sovětský agent Richard Sorge. Popis této šifry naleznete například v mé knize Rozluštěná tajemství, str. 75, nebo v knize F. L. Bauer: Entzifferte Gehemnisse, str. 59.

d=245

82904 82816 58903 28781 61150

36507 09035 65049 36709 65691

87169 90465 78165 89987 03109

84641 09965 02810 10903 65058

98296 58996 58965 04030 26589

96904 10203 82656 16502 96507

04036 99658 17011 09904 16582

10590 28982 61036 58903 28781

61150 35016 50709 03584 65020

30484 09818 98203 62000+

V textu naleznete slovo SIFROVACI.

Přeji Vám úspěšné rozluštění této depeše.

KRYPTOJAN