KRYPTOGALERIE15

Edward Hugh Hebern

(23.4.1869-10.2.1952),

americký vynálezce šifrovacích strojů s abecedními disky (rotory), který svůj první - jednodiskový stroj navrhl již v roce 1917. Disk představoval dva spojené kotouče, které měly na vnějších stranách po obvodu 26 kontaktů odpovídajících 26 písmenům mezinárodní abecedy. Kontakty pravého kotouče byly uvnitř disku propojeny s kontakty levého kotouče podle dané záměny. Disk tak produkoval záměnu s periodou 26.

Bezpečnost šifrování zajišťovalo spojení několika disků. Každý zvyšoval periodu 26násobně. Tak čtyřdiskový stroj měl periodu 26⁴, což je téměř půl milionu znaků. (Periodou se označuje opětné opakování posloupnosti záměn, které stroj vytváří.)

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE14

Antoine Rossignol 
(1.1.1600-prosinec 1682)

Ve francouzských náboženských válkách mezi hugenoty a katolíky používali hugenoti šifry, které jim francouzský matematik a kryptolog Antoine Rossignol, v roce 1626 poprvé rozluštil. V luštění šifer vynikal i jeho syn Bonaventure Rossignol (+1705).

Oba pracovali pro francouzské krále Ludvíka XIII. (1601-1643) a Ludvíka XIV. (1638-1715). Pro utajování korespondence byly v té době používány kódové knihy, kde každému písmeni, číslici, slovu nebo skupině slov otevřeného textu byl přiřazen nejčastěji číselný kódový výraz. Kódové výrazy mohly být stejné délky (např. čtyřmístná čísla) nebo mohly být smíšené (jedno až pětimístná čísla). V kódové knize byly kódové výrazy srovnány podle velikosti (např. 0001 ... 9999) a výrazy otevřeného textu srovnány podle abecedy (např. A, aby, ačkoli, Adam, ...).

Rossignol si byl vědom slabiny pravidelného řazení výrazů, která umožňovala snadnější luštění kódovaných zpráv, a v roce 1630 navrhl kód, který měl výrazy „rozházené“. To ale vyžadovalo dvě kódové knihy pro každého uživatele. V první, určené k šifrování byly srovnány podle abecedy výrazy otevřeného textu. Ve druhé, určené pro dešifrování, byly srovnány podle velikosti kódové výrazy.

Pozdější tvůrci kódů se ale od Rossignola nepoučili. Ještě v době 1. světové války 1914-1918 byly hojně používány jednodílné kódy. Typickým příkladem byly Signalbuch německého námořnictva nebo americký diplomatický kód GREEN.

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění5

Polybiova tabulka:

rozměr 6x7 s českou abecedou.

37727 81772 33103 47652 13121

43020 17381 01720 78173 61410

32707 27816 94131 01656 33573

47826 32727 87858 70567 43452

13309 42078 37361 31756 76347

82614 90741 82352 56363 83313

76133 61817 27331 83334 94132

77056 76323 49420 78123 61337

18709 77852 13521 43622 10165

63357 33321 82710 34703 43314

27129 39618 17131 03214 57705

61717 94573 89413 12937 85213

12385 79330 28271 73494 53183

61893 1027+

Nápověda: V textu je slovo VERGILIUS.

Komu se zdálo luštění jednoduché, ať se pokusí rekonstruovat heslo, podle kterého byla písmena v tabulce uspořádána. Přeji hodně úspěchů.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE13

Georges-Jean Painvin 
(28.1.1886-21.1.1980)

Tento výborný francouzský kryptoanalytik sehrál hlavní roli při rozluštění kombinované šifry ADFGX a poté ADFGVX. Otevřený text se nejprve převedl podle tabulky (viz dole) na 5 resp. 6 písmen a poté byla provedena jednoduchá transposice obvykle tabulkou s heslem délky 20.

Painvinovi trvalo skoro celý měsíc, než vypracoval správnou metodu luštění. Hlavní překážkou rychlého úspěchu byl zpočátku malý počet zachycených depeší. Postupně se ale jejich počet zvyšoval a dosahoval denně až čísla 150. Při luštění kryptologové využívali často používaných stereotypů na začátku nebo na koci zprávy, např. AN OBERKOMMANDO, VON GENERAL a jiné. Pro rekonstrukci transpozičního hesla využívali zpráv stejné délky, což je obecná metoda pro luštění jakékoli transpoziční šifry. Někdy využili chyb, kterých se dopouštěli němečtí šifranti při šifrování.

V době, kdy se Painvinovi podařilo rozluštit první depeši, stála německá armáda asi 50 km od Paříže. Ohromné úsilí, které Painvin věnoval rozluštění německé polní šifry, přinášelo ovoce. Je velmi pravděpodobné, že rozluštěné informace přispěly k tomu, že německá bota v 1. světové válce nikdy nepochodovala po Champs-Élysées. (To se stalo až ve 2. světové válce v roce 1940).

Painvin byl neúnavný pracovník. Během prvního měsíce zkoušek a hledání správného řešení ztratil na váze skoro 15 kg!

A D F G V X

A 1 4 J U L I

D 7 8 9 A B C

F D E F G H K

G M N O P Q R

V S T V W X Y

X Z 2 3 5 6 0

Šifrování:

1. substituce

OT: P A R I S ...

ŠT: GG DG GX AX VA ...

2. transpozice podle hesla JEAN:

J E A N

3 2 1 4

G G D G

G X A X

V A

Šifrový text:

DAGXA GGVGX ...

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE12

Alexandr von Kryha 
(31.10.1891-květen 1955)

byl německý inženýr, který si 16. 1. 1925 nechal patentovat šifrovací stroj (patent č. DRP 434 642), jehož principem je periodická víceabecední šifra. Podle způsobu uspořádání pohybu vnitřního kotouče se perioda pohybuje mezi 260 až 520 znaky, což je pro šifrovací stroj velmi špatné. Aby svůj stroj popularizoval, požádal v roce 1927 matematika Georga Hamela (12.9.1877-4.10.1954) o zhodnocení bezpečnosti šifry. Ten ve svém článku „Anwendung der elementaren Zahlentheorie auf die Theorie einer Chiffrier Maschine“ nadšeně hodnotil kvalitu stroje, který vytváří „obrovské množství permutací“. To bylo asi důvodem, proč se stroj dobře prodával a hojně používal v německé diplomatické službě a bankách až do 50. let 20. století.

Kryha chtěl proniknout také na americký trh a v roce 1930 nechal svůj stroj patentovat také v USA. Práva na prodej stroje zakoupil pan A. M. Evalenko za 100 000 amerických dolarů. Evalenkův právní zástupce Robert C. Birkhahn se snažil prodat stroj americké armádě. V roce 1933 kontaktoval americkou spojovací službu US Army. Jenže Američané měli ke stroji výhrady hlavně pro jeho nízkou operační rychlost a krátkou šifrovací periodu.

Birkhahn se ale nevzdal a nabídl stroj znovu. Američané ho tedy požádali, aby jim zaslal zašifrovanou depeši, která by měla aspoň 1000 znaků. Advokát přijal americký návrh v pevné víře, že jim dokáže bezpečnost Kryhova stroje. Depeše měla délku 1135 znaků.

Úkol rozluštit tento telegram připadl Fredericku Friedmanovi. S radostí ho přijal, protože měl příležitost dokázat efektivnost své metody luštění. Spolu s Kullbackem, Rowletem a Sinkovem depeši rozluštili v rekordním čase za 2 hodiny a 41 minut! Birkhahn byl tímto výsledkem šokován.

Firma Internationale Kryha Maschinen Gesselschaft však prodávala své špatné stroje nadále. V reklamní brožuře firmy z roku 1951 se dokonce můžeme dočíst: „Nejrafinovanější kryptologové z celého světa nejsou schopni číst zprávy zašifrované strojem KRYHA. Ani pokusy využít děrnoštítkové Hollerithy nebo elektronické mozky nikdy nevedly k rozluštění klíče.“

Komentáře netřeba.

Nejmenší Kryhův šifrátor má označení LILIPUT

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění4

Jednoduchá záměna

Umění luštit jednoduchou záměnu ve kterémkoli jazyce je základním předpokladem dobrého luštitele. Při dosazování textu se projeví jeho nápaditost i intuice.

Nápověda:

Šifrová abeceda je rozházená podle smluveného hesla. Po rozluštění textu zjistěte také smluvené heslo.

Šifrový text:

BCGYJ PAHZY TAPIY HJVTD PJGVT

ZTAYE ZGPHA YEHVI TDGPX HZWIT

APIYH JVITX TBYNY THJGP AWTEY

TBYIC NPACT UYGAV AHZWI TDPBP

UYITX TDGPN YTBCG YJCKT PTKXP

NGYAC TEYTZ PDKUV AHZWI TZBPH

JYGYI T

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění3

Ch. Wheatstone a L. Playfair

Bigramové písmenkové šifry, u kterých se dvojice písmen otevřeného textu nahrazují dvojicemi písmen šifrového textu, zavedli Francouz Félix Marie Delastelle (1840–1902), který šifroval pomocí čtyř abecedních čtverců, a známý anglický fyzik Charles Wheatstone (6.2.1802–19.10.1875), jehož šifrovací klíč, spočívající v šifrování jedním abecedním čtvercem o velikosti 5x5, použili Angličané již ve válce proti Búrům v letech 1898 až 1902. Klíč se nazývá PLAYFAIR podle Wheatstonova přítele. Angličané tomuto šifrování věřili. Používali ho ještě v roce 1943, přestože byl znám již způsob luštění! Na Internetu naleznete pod klíčovým slovem PLAYFAIR popis klíče i způsob jeho luštění, proto Vám bez bližšího vysvětlování nabízím k rozluštění dvě zprávy, které byly zašifrovány stejnou tabulkou 5x5 utvořenou podle hesla.

Nápověda: V tabulce je vynecháno písmeno W, písmena I a J mají každé své políčko. Na začátku první zprávy je text:

VZ DE LA NY CL OV EK.

Šifra č. 1:

HB AD MI PX UR VU SB UH

DF EY VG VU AL IM JY YG

PU HB AD MI MS SL BD FU

GE YD GV UH TM PU SX BD

TV CM FM SE MS UH FM AR

VY SM BD FL LU

Šifra č. 2:

KN MP TP TH RI OE DT KS

LY DT XK RL ED RB DM MC

TH YD PU FD IM MS

Přeji hodně úspěchů při luštění!

KRYPTOJAN