KRYPTOGALERIE13

Georges-Jean Painvin 
(28.1.1886-21.1.1980)

Tento výborný francouzský kryptoanalytik sehrál hlavní roli při rozluštění kombinované šifry ADFGX a poté ADFGVX. Otevřený text se nejprve převedl podle tabulky (viz dole) na 5 resp. 6 písmen a poté byla provedena jednoduchá transposice obvykle tabulkou s heslem délky 20.

Painvinovi trvalo skoro celý měsíc, než vypracoval správnou metodu luštění. Hlavní překážkou rychlého úspěchu byl zpočátku malý počet zachycených depeší. Postupně se ale jejich počet zvyšoval a dosahoval denně až čísla 150. Při luštění kryptologové využívali často používaných stereotypů na začátku nebo na koci zprávy, např. AN OBERKOMMANDO, VON GENERAL a jiné. Pro rekonstrukci transpozičního hesla využívali zpráv stejné délky, což je obecná metoda pro luštění jakékoli transpoziční šifry. Někdy využili chyb, kterých se dopouštěli němečtí šifranti při šifrování.

V době, kdy se Painvinovi podařilo rozluštit první depeši, stála německá armáda asi 50 km od Paříže. Ohromné úsilí, které Painvin věnoval rozluštění německé polní šifry, přinášelo ovoce. Je velmi pravděpodobné, že rozluštěné informace přispěly k tomu, že německá bota v 1. světové válce nikdy nepochodovala po Champs-Élysées. (To se stalo až ve 2. světové válce v roce 1940).

Painvin byl neúnavný pracovník. Během prvního měsíce zkoušek a hledání správného řešení ztratil na váze skoro 15 kg!

A D F G V X

A 1 4 J U L I

D 7 8 9 A B C

F D E F G H K

G M N O P Q R

V S T V W X Y

X Z 2 3 5 6 0

Šifrování:

1. substituce

OT: P A R I S ...

ŠT: GG DG GX AX VA ...

2. transpozice podle hesla JEAN:

J E A N

3 2 1 4

G G D G

G X A X

V A

Šifrový text:

DAGXA GGVGX ...

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE12

Alexandr von Kryha 
(31.10.1891-květen 1955)

byl německý inženýr, který si 16. 1. 1925 nechal patentovat šifrovací stroj (patent č. DRP 434 642), jehož principem je periodická víceabecední šifra. Podle způsobu uspořádání pohybu vnitřního kotouče se perioda pohybuje mezi 260 až 520 znaky, což je pro šifrovací stroj velmi špatné. Aby svůj stroj popularizoval, požádal v roce 1927 matematika Georga Hamela (12.9.1877-4.10.1954) o zhodnocení bezpečnosti šifry. Ten ve svém článku „Anwendung der elementaren Zahlentheorie auf die Theorie einer Chiffrier Maschine“ nadšeně hodnotil kvalitu stroje, který vytváří „obrovské množství permutací“. To bylo asi důvodem, proč se stroj dobře prodával a hojně používal v německé diplomatické službě a bankách až do 50. let 20. století.

Kryha chtěl proniknout také na americký trh a v roce 1930 nechal svůj stroj patentovat také v USA. Práva na prodej stroje zakoupil pan A. M. Evalenko za 100 000 amerických dolarů. Evalenkův právní zástupce Robert C. Birkhahn se snažil prodat stroj americké armádě. V roce 1933 kontaktoval americkou spojovací službu US Army. Jenže Američané měli ke stroji výhrady hlavně pro jeho nízkou operační rychlost a krátkou šifrovací periodu.

Birkhahn se ale nevzdal a nabídl stroj znovu. Američané ho tedy požádali, aby jim zaslal zašifrovanou depeši, která by měla aspoň 1000 znaků. Advokát přijal americký návrh v pevné víře, že jim dokáže bezpečnost Kryhova stroje. Depeše měla délku 1135 znaků.

Úkol rozluštit tento telegram připadl Fredericku Friedmanovi. S radostí ho přijal, protože měl příležitost dokázat efektivnost své metody luštění. Spolu s Kullbackem, Rowletem a Sinkovem depeši rozluštili v rekordním čase za 2 hodiny a 41 minut! Birkhahn byl tímto výsledkem šokován.

Firma Internationale Kryha Maschinen Gesselschaft však prodávala své špatné stroje nadále. V reklamní brožuře firmy z roku 1951 se dokonce můžeme dočíst: „Nejrafinovanější kryptologové z celého světa nejsou schopni číst zprávy zašifrované strojem KRYHA. Ani pokusy využít děrnoštítkové Hollerithy nebo elektronické mozky nikdy nevedly k rozluštění klíče.“

Komentáře netřeba.

Nejmenší Kryhův šifrátor má označení LILIPUT

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění4

Jednoduchá záměna

Umění luštit jednoduchou záměnu ve kterémkoli jazyce je základním předpokladem dobrého luštitele. Při dosazování textu se projeví jeho nápaditost i intuice.

Nápověda:

Šifrová abeceda je rozházená podle smluveného hesla. Po rozluštění textu zjistěte také smluvené heslo.

Šifrový text:

BCGYJ PAHZY TAPIY HJVTD PJGVT

ZTAYE ZGPHA YEHVI TDGPX HZWIT

APIYH JVITX TBYNY THJGP AWTEY

TBYIC NPACT UYGAV AHZWI TDPBP

UYITX TDGPN YTBCG YJCKT PTKXP

NGYAC TEYTZ PDKUV AHZWI TZBPH

JYGYI T

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění3

Ch. Wheatstone a L. Playfair

Bigramové písmenkové šifry, u kterých se dvojice písmen otevřeného textu nahrazují dvojicemi písmen šifrového textu, zavedli Francouz Félix Marie Delastelle (1840–1902), který šifroval pomocí čtyř abecedních čtverců, a známý anglický fyzik Charles Wheatstone (6.2.1802–19.10.1875), jehož šifrovací klíč, spočívající v šifrování jedním abecedním čtvercem o velikosti 5x5, použili Angličané již ve válce proti Búrům v letech 1898 až 1902. Klíč se nazývá PLAYFAIR podle Wheatstonova přítele. Angličané tomuto šifrování věřili. Používali ho ještě v roce 1943, přestože byl znám již způsob luštění! Na Internetu naleznete pod klíčovým slovem PLAYFAIR popis klíče i způsob jeho luštění, proto Vám bez bližšího vysvětlování nabízím k rozluštění dvě zprávy, které byly zašifrovány stejnou tabulkou 5x5 utvořenou podle hesla.

Nápověda: V tabulce je vynecháno písmeno W, písmena I a J mají každé své políčko. Na začátku první zprávy je text:

VZ DE LA NY CL OV EK.

Šifra č. 1:

HB AD MI PX UR VU SB UH

DF EY VG VU AL IM JY YG

PU HB AD MI MS SL BD FU

GE YD GV UH TM PU SX BD

TV CM FM SE MS UH FM AR

VY SM BD FL LU

Šifra č. 2:

KN MP TP TH RI OE DT KS

LY DT XK RL ED RB DM MC

TH YD PU FD IM MS

Přeji hodně úspěchů při luštění!

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění2

Milí luštitelé,

tentokrát Vám přináším jiný druh šifry. Nespočívá v zaměňování písmen, ale jen v jejich přerovnání. Přeházet písmena libovolně by znamenalo pro příjemce nečitelnost zprávy. Je třeba si v síti uživatelů domluvit klíč, podle kterého se budou písmena otevřeného textu přehazovat.

Takové klíče nazýváme transpoziční. Používali je již staří Řekové a Římané, liboval si v nich i kardinál Richelieu. Dokonce ještě v 80. letech 20. století používali jednoduchou transpozici v několika afrických státech, na diplomatické nebo vojenské úrovni.

Šifrování je jednoduché. Domluvíme si nějaké heslo, například KLADNO, které vyčíslíme známým způsobem (číslujeme písmena postupně od 1 podle abecedy):

K L A D N O

----1 2

3 4-----5 6

3 4 1 2 5 6

Otevřený text píšeme pod heslo vodorovně, šifru vypisujeme podle hesla od 1 počínaje svisle po sloupcích:

3 4 1 2 5 6

J E D N O D

U C H A T R

A N S P O Z

I C E V T A

B U L C E X

DHSEL NAPVC JUAIB ECNCU OTOTE

DRZAX

Nějakou takovou tabulku jsem použil pro tuto šifru:

RSAPA IPMRD KOIAU IIDNH JPUPS

PLBIR LVHVE NRAEO ETSEK EORNH

OLOZX

Nápověda: Text je český, bez háčků a čárek, tabulka je úplná, tj. všechny sloupce jsou stejně dlouhé, někde v textu je slovo HRADBA.

Ten, kdo ze získaného číselného hesla rekonstruuje použitý text hesla, může se hlásit k profesionálním luštitelům.

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění1

Vážení přátelé,

jednou za čas si také namáhejme mozkové závity. Zkusme si to,

co bylo "chlebíčkem" lidí z uváděné kryptogalerie. Naše úkoly

budou ale značně jednodušší, jak sami poznáte. Vzpomeneme si

tak trošku na Julia Caesara a jeho jednoduchou záměnu. Jsme ale

o dva tisíce let moudřejší, proto tak jednoduchá ale nebude. Zde

je text:

QVGLN FQRAE RXVMV AWEZG RHRXV

OVGCP WBEBM RPZQR XRELQ VEFWX

VZHGZ GMRPC CTZRF HRFOR FHXZV

HZICC AZHZS OWLIL AELQV HRUIL

EZMRJ HRUIF CPGVI ZMVHV QVSLQ

NVMLC KLFAR EZOKI REZOV XMBXS

GZAVM RXSJK LILAO FHGVM RGVGL

AKIZE BHZNR KLAMZ GVCAV PORXM

VMRYV AKVXM BJKIV HGLGV MGLPO

RXKLF AREZO ZIFHP ZXZIH PZZIN

ZMZQV HGVEK IEMRH EVGLE VEZOX

VJ

Přeji Vám šťastné a veselé prožití vánočních svátků. Doufám, že se úspěšní luštitelé ozvou

na mém blogu.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE11

Meredith Knox Gardner 
(20.10.1912-9.8.2002),

americký kryptoanalytik. Narodil se roku 1912 v Okolona stát Mississipi, studoval nejprve na univerzitě v Texasu a potom němčinu na univerzitě ve Wisconsinu. V roce 1940 byl přijat do SIS, zpravodajské služby americké armády, aby luštil německé kódy. Po krátkém studiu japonštiny překládal i rozluštěné japonské zprávy. Od roku 1947 luštil sovětské šifry (akce VENONA). Použil k tomu také zuhelnatělého sovětského kódového slovníku, který byl nalezen na finském bojišti. I když kniha byla neúplná, obsahovala výrazy pro nejčastěji používaná slova "hláskuji" a "konec hláskování". Gardner začal prohlížet záznamy ruských depeší a na některých rádiových směrech nalezl opakování, z čehož usoudil, že byly použity stejné šifrovací bloky. Trpělivě porovnával zprávy šifrované stejnými šifrovacími bloky a zkoušel je dešifrovat. Když tvrdil, že se mu již podařilo rozluštit část sovětské šifry, nikdo mu nechtěl věřit. Začali ho brát vážně, až když se mu podařilo vyluštit část zprávy na diplomatickém kanálu Washington - Moskva. Dešifroval vyhláskovaný text "Obrana válku nevyhraje". Gardner text identifikoval jako název knihy o obranné strategii, která vyšla v USA den před odesláním této zprávy. Práce při akci VENONA byla jeho největším luštitelským úspěchem.

KRYPTOJAN