KRYPTOGALERIE28

Geronimo Cardano 

(24.9.1501-21.9.1576),

italský kryptolog, napsal: „De subtilitate“ (1550). Použil poprvé pro šifrování rastr, tj. okénka v obdélníkovém obrazci, ve kterých byl zapsán OT. Metoda byla jednoduchá, ale nepohodlná. Ještě lepší byl jeho návrh neperiodického klíče, kdy jako heslo použil otevřený text pro každé slovo vždy od začátku:

ot: DNES JSEM JEDNAL ...

he: DNES DNES DNESJS ...

št: HBJL NGJF NSIGKE ...

Abeceda se sčítá mod 26: (4+4=8, 14+14=2, ...).

Dešifrování si Cardano asi nezkusil. Jeho šifrování vylepšili Belaso a Vigenére.

KRYPTOGALERIE27

Emil Eduard Fritz Nebel 
(7.6.1891-6.3.1977)

plukovník německé císařské armády, v roce 1918 jako poručík vymyslel pro armádu systém ADFGVX. Byla to tabulka 6x6 s abecedou a čísly. Výše uvedená písmena tvořila jak svislou tak vodorovnou souřadnici. Tato písmena byla vybrána proto, že se při vysílání Morseovou abecedou téměř nepletla.

Posuďte: A .- ; D -.. ; F ..-. ; G --. ; V ...- ; X -..-

Tabulka nebyla seřazena abecedně. Každý den platilo jiné heslo. Například pro heslo LUDENDORFF:

--A D F G V X

A-L U D E N O

D-R F A B C G

F-H I J K M P

G-Q S T V W X

V-Y Z 1 2 3 4

X-5 6 7 8 9 0

Otevřený text zprávy byl převeden na dvojice, takže depeše měla dvojnásobný počet písmen. Tento mezitext byl ještě přešifrován transpoziční tabulkou se stabilní délkou 20. Heslo se měnilo rovněž denně.

Systém byl zaveden v roce 1918 na západní frontě. Tuto šifru úspěšně luštil francouzský kryptolog Georges-Jean Painvin (1886-1980). Po vstupu USA do války mu pomáhal mj. také mladý William Frederick Friedman (1891-1969).

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE26

Blaise Vigenére

(5.4.1523-19.2.1596),

francouzský diplomat a kryptolog. Narodil se v Saint-Pourcain, na polovině cesty mezi Paříží a Marseille. Od svých 47 let se vzdal diplomatické služby a věnoval se studiu kryptografie. Četl díla, která napsali Belaso, Alberti, Porta, Cardano a Trittheimius. Výsledkem jeho studia byla mj. tabulka složité záměny rozměru 26x26. Obsahovala srovnanou abecedu se sloupci, kde v každém následujícím byla abeceda posunuta o 1 místo. Bezpečnost šifrování spočívala ve volbě klíčového slova (hesla). Čím bylo delší, tím méně písmen OT bylo zašifrováno stejnou abecedou a tím větší obtíže nastaly při luštění šifry. Svoje poznatky publikoval roku 1585 v knize Traicté des chiffres (pojednání o šifrách), která obsahuje více než 600 stran..

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění9

Nabízím nyní k luštění zprávu zašifrovanou tabulkou s písmenovými souřadnicemi.

Úkol: nalezněte otevřený text a proveďte rekonstrukci tabulky.

Šifrový text má délku 214 písmen.

UGUBO FUGUF AVODA DIGUF EHABI

BETAF EFETI QOGUB AGUFA HAZET

EHABE FEHUB AQOBU FAFUF OFABE

FUBOF ATEHU BIGAQ ODOGO BEHUF

UDODU GUVIF ODOGU FAHUT ABOBO

FODIB UBIFO DUGAB AFABE BUHOG

UBEHA VODAD UTUBE HUHOG AFUHU

GUFEH ABEFA BEHAV UBIBI DOFAB

AGETO GIFUB OFAB+

Kdo se neobejde bez nápovědy, zde je:

V textu je slovo PÍSMENA.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE25

Trittheim,

vl. jm. Johannes Heidenberg 

(1.2.1462-13.12.1516),

německý kryptolog z Trittheimu nad Moselou. Ve své knize Polygraphiae, která poprvé vyšla roku 1518, uvedl tabulku posouvané standardní abecedy známou jako tabula recta. Tehdy měla tabulka jen 24 písmen (bez J a V). Jestliže Alberti navrhoval změnu abecedy po 3-4 písmenech, tak Trittheim navrhoval, aby se každé písmeno šifrovalo jinou abecedou aby se na řádku vystřídaly všechny abecedy.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE24

Dr. Abraham Sinkov

(22.8.1907-19.1.1998),

ruský židovský emigrant, americký kryptolog.

Byl jedním ze tří spolupracovníků Williama Fredericka Friedmana (Kullback, Rowlett), kteří zahájili svou úspěšnou kryptologickou kariéru na počátku 30. let 20. století rozluštěním šifrovacího stroje KRYHA.

Sinkov s Leo Rosenem navštívili na začátku roku 1941 britský Bletchley Park, aby Angličany naučili luštit japonský PURPLE a naopak, aby získali britské poznatky z luštění německé ENIGMY.

Sinkov se zabýval statistickými charakteristikami jazyků, analýzou periodičnosti v šifrovém textu a vypracoval metodu luštění periodických šifer (stejný otevřený text zašifrovaný dvěma různými periodickými klíči). Napsal Elementary Cryptanalysis, Washington, 1966.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE23

Solomon Kullback

(3.4.1907-5.8.1994),

americký matematik a kryptolog. První úspěchy v luštění šifer zaznamenal v roce 1933, kdy pod vedením Williama F. Friedmana rozluštil depeši o délce 1135 znaků zašifrovanou strojem KRYHA. Rekonstrukce vnitřního nastavení stroje jim trvala pouhé 2 hodiny a 41 minut. Newyorský advokát Robert C. Birkhahn, který nabízel stroj americké armádě, byl zděšen.

Ani tato skutečnost však firmě Internationale KRYHA Maschinen Gesselschaft nezabránila, aby ve své reklamní brožuře ještě v roce 1951 napsala: „Nejrafinovanější kryptologové z celého světa nejsou schopni číst zprávy zašifrované strojem KRYHA. Ani pokusy využít děrnoštítkové Hollerithy nebo elektronické mozky nikdy nevedly k rozluštění klíče.“

S. Kullback spolupracoval na vylepšení Hebernova šifrovacího stroje, zabýval se matematickými metodami, které odhalují periodičnost v šifrovém textu. V roce 1935 napsal Statistical Methods in Cryptanalysis.

KRYPTOJAN