sobota 26. června 2010

KRYPTOGALERIE19


Claude Elwood Shannon
(30.4.1916-24.2.2001)
významný americký matematik, informatik a kryptolog, v roce 1949 publikoval: „Communication Theory of Secrecy Systems“. V letech 1936-1938 pracoval v kryptologickém týmu Vannevara Bushe. V roce 1937 publikoval: „A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits“. V roce 1941 pracoval v Bell Laboratories, kde v roce 1948 napsal „A Mathematical Theory of Communication“.
Pro šifrování formuloval měřítka pro jeho bezpečnost:
- odolnost proti rozluštění, i když nepřítel získá velké množství zašifrovaných depeší,
- co nejjednodušší používání klíče,
- minimální pracnost, tj. doba pro šifrování a dešifrování,
- zašifrovaný text nesmí být o mnoho delší než text otevřený,
- minimální možnost chyb při šifrování.
Zároveň upozornil, že dosud není znám takový způsob šifrování, který by stoprocentně vyhovoval všem těmto požadavkům.
KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE18


Luigi Sacco
(1.8.1883-5.12.1970)
italský kryptolog a luštitel, generál, napsal: „Manuale di Crittografia“ (1925, 3. vyd. 1947, franc. Payot, Paris 1951), v roce 1918 velel italským luštitelům („Reparto crittografico“) u italského hlavního stanu na frontách Isonzo a Piava.
Dne 30. 6. 1918 objevil Sacco v zachycené rakouské korespondenci dvě číselné depeše, které měly na konci posledních 36 písmen totožných. Přestože depeše byla odesílána v pěticích, ze stejného úseku podle třímístných opakování zjistil, že jde o třímístný nepřešifrovaný kód. Rakouskému šifrérovi se v šifrovacím manuálu nechtělo hledat kódy pro RADIO a STATION, a proto tato dvě slova zašifroval písmeno po písmeni. Bylo to pro něj pohodlnější, protože kódy pro jednotlivá písmena znal již zpaměti. Jeho pohodlnost tak umožnila Saccově skupině rozluštit tento třímístný kód.
Pro analýzu šifer uvedl: „Jestliže se v krátkém šifrovém textu, který nemá více než 200 znaků, vyskytnou všechna možná písmena, potom jde s velkou pravděpodobností o polyalfabetické šifrování.
KRYPTOJAN

úterý 8. června 2010

OPRAVY

Předpokládám, že čtenáři mého blogu vlastní některou z mých knih, proto jim poskytuji možnost jejich oprav touto cestou.

„Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti“ – 1. část Ruční šifry:

vydalo nakl. Naše vojsko Praha, 1994

str. 7 v mezinárodní abecedě chybí písmeno J

str. 10 vzorec 1.2.2.6 (je v pořádku, je třeba počítat jeho střední hodnotu E).

vzorec 1.2.2.8 má být: K je menší než 0.0385 + 2 sigma(K)

a hned v následujícím řádku má být K překročí hodnotu 0.055,

str. 11 pod vzorcem 1.2.3.1 škrtněte na konci bodu b): (r=2)

na konci bodu c): (r=3)

„Gentlemani (ne)čtou cizí dopisy:“

vydalo nakl. BOOKS, BonusA Brno, 1998

str. 6 druhý řádek zdola má být: ...jelo na povozech,

str. 24 konec prvního odstavce slovo vojsk nelze dělit,

str. 37 první řádek shora: ... nepřesahují bezpečnost perio-,

str. 75 druhý řádek zdola: ...(Skupina ... – nula je navíc

str. 174: text tabulky je chybně posunut o 1 řádek nahoru,

na zadní straně obálky má být: ... událost z roku 1929, kdy ministr ...

„Válka šifer:“

vydalo nakl. VOTOBIA Olomouc, 2001

Na str. 36 v nadpisu Forschungsamt má konkurenci, potřebuje posily,

na str. 336 dole je vypuštěn níže uvedený text:

Příloha 5/5 (VHA 37-30-9)

Depeše č. 400-422 z 15. 4. 1944 do Curychu a Bernu:

TELL-KAREL. Dík za upozornění na charakteristické klíčování našeho telegrafisty. Zjednám nápravu. Dosavadní šifr. klíč příliš dlouho v provozu. Nutno jej změnit. Navrhuji vám buď: a/ Dosavadní způsob o dvou obrazcích, ale s jinou abecedou, jejíž šifry by nebyly pro-

„Rozluštěná tajemství“ :

vydalo nakl. XYZ Praha, 2006 a 2008

str. 90 dole: ...0 až 27 modulo 26 ...

str. 109 ve 2/3 stránky: ... Nikoli 16, jak ...

str. 118 ve 2/3 stránky: ... šifroval Bojovým klíčem ...

str. 121 dole: ... 28. října 1941, právě ...

str. 192 ve 2/3 stránky: ... také one-time tape ...

str. 196 ve 2/3 stránky: ... stará již více než 150 let...

str. 227 (popis obr.):

Mechanický šifrovací stroj Hagelin C-38 (M209)

str. 233 nahoře:

VEZMEMELIVUVAHU

............1

str. 243 uprostřed: ... potřást si s ním rukou

KRYPTOJAN

úterý 18. května 2010

KRYPTOluštění7

Jedno a dvoumístné šifry

Abeceda je obvykle zapsána do tabulky o rozměrech 5x5, 6x5, 7x4, a pod. Jedna z desítkových souřadnic je vynechána, takže písmena tohoto řádku jsou zašifrována jednomístnou číslicí. Aby bylo šifrování jednoznačné, musí být jednotkové souřadnice odlišné od desítkových. Podobnou šifru používal sovětský agent Richard Sorge. Popis této šifry naleznete například v mé knize Rozluštěná tajemství, str. 75, nebo v knize F. L. Bauer: Entzifferte Gehemnisse, str. 59.

d=245

82904 82816 58903 28781 61150

36507 09035 65049 36709 65691

87169 90465 78165 89987 03109

84641 09965 02810 10903 65058

98296 58996 58965 04030 26589

96904 10203 82656 16502 96507

04036 99658 17011 09904 16582

10590 28982 61036 58903 28781

61150 35016 50709 03584 65020

30484 09818 98203 62000+

V textu naleznete slovo SIFROVACI.

Přeji Vám úspěšné rozluštění této depeše.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE17


Andreas Figl 
(22.6.1873-11.11.1967),
rakouský kryptolog, generál, šéf luštitelské služby do r. 1938. Tento velmi zkušený kryptoanalytik vytvořil v roce 1911 u c. a k. armády (tehdy měl hodnost kapitána) kryptoanalytickou skupinu. V roce 1915 major Figl rozluštil italskou šifrovanou rádiovou korespondenci. V roce 1926, kdy byl povýšen na plukovníka, napsal knihuSysteme des Chiffrierens (Šifrovací systémy). Měla 243 stran a 45 příloh a měla vyjít v Grazu. Ohlášená kniha ale nebyla úřady v roce 1926 povolena k tisku, a tak byly dosažitelné jenom některé části rukopisu.
Když v roce 1938 Němci obsadili Rakousko, byl se všemi materiály rakouské luštitelské služby „ukořistěn“ také její bývalý šéf, generál Andreas Figl. Byl až do poloviny roku 1941 v Berlin-Wannsee pod dozorem SS, ale mohl se tam jako Höttlův poradce poněkud volněji pohybovat.
KRYPTOJAN

sobota 15. května 2010

KRYPTOGALERIE16


Wayne Parker Hitt 
(27.8.1878-2.3.1971)
americký kryptolog, v roce 1916 napsal: „Manual for the Solution of Military Ciphers“ . Manuál sepsal, když sloužil v armádě jako kapitán pěchoty.
V knížce uvádí statistický rozbor několika jazyků (angličtiny, francouzštiny, němčiny, italštiny, španělštiny a portugalštiny), tj. četnosti písmen a četnosti dvou po sobě jdoucích písmen – bigramů.
V kapitole V. uvádí několik transpozičních klíčů a jejich variant (horizontální nebo vertikální zápis textu). V kapitolách VI.-IX. se zabývá substitučními klíči (jednoduchou záměnou, složitou záměnou Porta, Vigenére, Beaufort, St. Cyr, Playfair) a kombinací jednoduché transpozice s jednoduchou substitucí. V kapitole X. popisuje některé chyby, které vznikají při přenosu zpráv Morseovou abecedou. Všechny kapitoly doplňuje technikami jednoduché kryptoanalýzy.
KRYPTOJAN

neděle 2. května 2010

KRYPTOluštění6

Periodická substituce

Při luštění této zprávy použijte Kasiskiho metodu,

kterou jsem popsal v KRYPTOGALERII 4.

d=150

FPLYA ORYZR WZDEX XPHIP

ERCXL GVJMX ERIAL JQIDR

TMOGI IRORZ GVTMA KTEPE

KUCJI OUUUV ZVQEZ XXOVR

PRETZ YPHON JOIUL HZQMY

KVPHL RRCKV HFRMH RPDSN

AKYBM IUCCX XPHIP OKCCR

TPAEG IBUPC+

V textu můžete očekávat slovo

POCITAC

Přeji hodně úspěchů

KRYPTOJAN