(19.1.1835-9.8.1903)
Tento vlámský lingvista (celým jménem Jean Guillaume Hubert Victor Francois Alexandre Kerckhoffs) se narodil 19. ledna 1835 v Nuth u Limburgu. Chodil do blízké školy v Aachen a potom, po pobytu v Anglii, studoval v Lutychu. Byl učitelem moderních jazyků a pracoval jako tajemník cestovní kanceláře. Později se usadil v Melunu jihovýchodně od Paříže. Byl to poněkud excentrický člověk, své školní vzdělání nikdy nedokončil, ale pohyboval se zdatně ve filologických kruzích. V roce 1873 se stal francouzským občanem a v letech 1873 až 1876 studoval na univerzitách v Bonnu a v Tübingenu a tam také promoval. Po několika oklikách přišel v roce 1878 na École des Hautes Études Commerciales a na École Arago do Paříže, kde pracoval jako profesor německého jazyka.
V roce 1882 napsal studii „La cryptographie militaire“ (Vojenská kryptografie). Kde a kdy se seznámil s touto problematikou, není známo. Tento příspěvek o 64 stranách vyšel v lednovém a únorovém čísle časopisu Journal des Sciences militaires, ročníku 1883. Podle názoru odborníků to byla nejdůležitější kryptologická práce 19. století.
Auguste Kerckhoffs se ale nestal světoznámým pro tento výkon, ale protože se zajímal o světový pomocný jazyk VOLAPÜK, který byl vymyšlen okolo roku 1879 Johannem Martinem Schleyerem. Kerckhoffs byl zvolen mezinárodní VOLAPÜK-akademií na 2. světovém kongresu jazyka VOLAPÜK, který se konal v Mnichově roku 1887, jejím ředitelem. Jazyk VOLAPÜK byl jednu chvíli ve Francii velmi uznávaný, stejně jako ESPERANTO Ludwiga Zamenhofa, zatímco jazyk INTERLINGUA, který zase v roce 1903 navrhl Giuseppe Peano, se nemohl prosadit. Kerckhoffs se dožil úpadku jazyka VOLAPÜK a zemřel jako úplně zdrcený člověk dne 9. srpna 1903 ve svém švýcarském bydlišti.
Vlámský profesor Auguste Kerckhoffs ve zmíněném pojednání „La cryptographie militaire“ z roku 1883 mj. kritizoval jedno z tehdejších hodnocení kryptoanalytické bezpečnosti, které bylo demonstrováno výpočtem, kolik století bude trvat, než se vyzkouší všechny možnosti, které šifrovací klíč umožňuje použít. (Metoda všech možných zkoušek se anglicky nazývá „brute force attack“.) Kerckhoffs byl také jedním z prvních, kdo na kryptografii začal nahlížet také z praktického hlediska. Bezpečnost šifry nesmí spočívat v neznalosti použitého šifrovacího systému, ale v bezpečnosti použitého smluveného klíče. Při posuzování bezpečnosti šifrovacího klíče rozlišoval mezi jeho teoretickou bezpečností a způsobem jeho skutečného použití.
Uživatel může kompromitovat nesprávným používáním i ten nejbezpečnější způsob šifrování.
KRYPTOJAN
Žádné komentáře:
Okomentovat