William Frederic Friedman
(24.9.1891-12.11.1969)
Narodil se 1891 v Kišiněvu (Moldávie) jako syn rumunského Žida z Bukurešti. V létě roku 1892 utekl otec a roku 1893 celá rodina Friedmanova před pogromy do USA. V roce 1909 ukončil mladý Friedman střední školu v Pittsburghu, v letech 1911-1914 studoval genetiku na Cornellově univerzitě ve státě New York. Aby si přivydělal na studia, pracoval po večerech v jedné restauraci jako číšník.
Od léta 1915 pracoval v laboratořích Riverbanku u Chicaga u George Fabyana, obchodníka s textilem. V jeho laboratořích se zabývali akustikou, chemií, genetikou, ale také kryptologií. Friedman sem původně nastoupil jako genetik. Protože uměl pracovat s kamerou, pomáhal kryptologům při zvětšování starých textů. Více než tucet lidí studovalo dopisy z období vlády anglické královny Alžběty I.
Zde se také seznámil s paní Elizabethou Wells-Gallupovou, která se snažila dokázat, že skutečným autorem Shakespearovských děl byl Francis Bacon. Snažila se dešifrovat údajná tajná sdělení, zašifrovaná Baconem binární substitucí v prvních záznamech Shakespearovských her.
21. května 1917 se šestadvacetiletý Friedman v Chicagu oženil s nejmladší dcerou bankéře a politika, Elizebethou Smithovou (26.5.1892-31.10.1980), která se po jeho boku stala profesionální kryptoložkou.
V roce 1917 věděli v armádě USA něco o šifrách a jejich luštění pouze 3 muži:
- pozdější šéf spojovacích vojsk plk. J. O. Mauborgne,
- kpt. Parker Hitt, autor příručky "Manual for the Solution of Military Ciphers" z roku 1916.
- mjr. Frank Moorman.
10. 6. 1917 byla ve Washingtonu zřízena šifrovací kancelář vojenské zpravodajské služby MI-8 pod vedením Herberta Yardleye.
Friedman v roce 1917 napsal první kryptologickou úvahu pod názvem "Metoda rekonstrukce primární abecedy z jedné ze série sekundárních abeced".
V červenci 1918 odjel do Chaumontu (Francie), kde se přihlásil u vojenské zpravodajské služby na hlavním velitelství u generála Pershinga a byl zařazen k luštitelům do tzv. "Rozhlasové zpravodajské sekce". Velitelem této jednotky byl plk. Frank Moorman. Luštili Schlüsselheft (třímístný číselný kód), Satzbuch (třímístný písmenkový kód), šifrové klíče ADFGX a ADFGVX (kombinace substituce s jednoduchou transpozicí - ST).
Koncem roku 1919 napsal Friedman studii, která se stala základním kamenem celé kryptologie: "The Index of Coincidence and Its Applications in Cryptographic Analysis“ - Index shody a její aplikace v kryptografii. (V létě roku 1920 ji odevzdal plk. Fabyanovi a ten ji bez jeho vědomí poslal náčelníku francouzských kryptologů generálu Cartierovi. Ten ji ve Francii vydal pod svým jménem s názvem: "L´indice de coincidence et ses applications en cryptographie.")
Od 1. ledna 1921 začal s manželkou pracovat jako civilní kryptoanalytik pro armádu ve Washingtonu. V roce 1924 vydal "Element of Cryptanalysis" Základy kryptoanalýzy a čtyřsvazkové dílo - bibli amerických kryptologů „Military Cryptanalysis, Part I, II, III, IV“.
V dubnu 1930 přijal do zřízené pracovní skupiny u spojovací zpravodajské služby SIS (Signal Intelligece Service) první tři kandidáty. Byli to: Frank Rowlett (1908-1998), Abraham Sinkov (*1907) a Solomon Kullback (1907-1994).
Od roku 1933 rozvíjel Hebernovu práci na šifrovacích strojích, když sestrojil šifrovací stroj M-134-T2, jehož zdokonalenou verzi s 5 rotory nazval SIGMYC (M-134-A). Konečným typem se z nich roku 1936 stala SIGABA (M-134-C), označovaná u pozemních vojsk jako ECM Mark II, v námořnictvu CSP 889). SIGABA měla 15 rotorů. 5 pro šifrování, 5 pro napravidelný pohyb a 5 mělo funkci zástrček na Enigmě.
24. 2. 1934 rozluštil s výše jmenovanými spolupracovníky depeši zašifrovanou německým šifr. strojem KRYHA, kterou jim s nabídkou k zakoupení stroje pro americkou armádu zaslal newyorský advokát Robert C. Birkhahn. Luštění jim trvalo od 11,12 hod. do 14, 43 hod. (Stroj KRYHA se objevil na trhu již ve dvacátých letech a Friedman již tehdy provedl jeho kryptoanalýzu.)
Od roku 1937 začala Friedmanova skupina analyzovat japonský šifrovací stroj označený Japonci jako 97-ŠIKI-O-BUN IN-JI-KI, který je znám pod názvem "purpurový kód". K jeho prvnímu výraznějšímu rozluštění došlo 25. září roku 1940.
Koncem léta 1940 přijel do USA ze Švédska autor heslových šifrovacích strojů řady C, Boris Hagelin. Jeho nejnovější typ C-38 vyráběla americká armáda pro svá vojska pod označením M-209. Ve válečném roce 1944 jich vyrobili 140.000 kusů.
Koncem roku 1940 prozradili Američané způsob luštění "purpuru" Angličanům výměnou za metody luštění německého šifr. stroje ENIGMA.
Katastrofu v Pearl Harboru z prosince roku 1941 líčil Friedman jako souhru nešťastných náhod.
Koncem roku 1945 pracovalo v SIS (od 1952 přejmenované na NSA) na 10.000 lidí.
Po svržení atomových pum na Hirošimu a Nagasaki Friedman prohlásil: "Kdybych měl možnost hovořit s prezidentem, byl bych mu doporučil, aby tu bombu nesvrhoval, protože už za týden bude po válce". Jeho přesvědčení vyplývalo z obsahu rozluštěných japonských depeší.
V Německu se Friedman v roce 1945 setkal s kopiemi jeho vlastních 14 lekcí o vojenských šifrách a kódech, které přednášel americkým důstojníkům v roce 1930. Objevil je v německém kryptologickém výukovém centru v Burgscheidungenu.
Američanům se po 2. světové válce podařilo získat téměř všechny nepřátelské kryptologické materiály (japonské, německé a italské). Nejcennější byla třísvazková práce německého kryptoanalytika Wilhelma F. Flicke s názvem "Válečná tajemství Ethery". Popisuje německý odposlech a luštění cizích šifer od roku 1919 do roku 1945. Rukopis je považován za americkou válečnou kořist a nikdy nebyl zveřejněn.
V dubnu 1955 odešel Friedman do důchodu. Za dva roky, 4. října 1957 vyšla v Londýně jeho kniha "Přezkoušené shakespearovské šifry", ve které spolu s manželkou dokázali, že všechny "teorie" o cizím autorství Shakespearovských her jsou falešné.
Friedman byl uznávaným kryptologem, ale kupodivu byl skeptický k možnosti použití počítačů při luštění. "Nevím o jediném případu, kdy by počítače vyluštily i tu nejjednodušší šifru" prohlásil dva roky před svou smrtí, v roce 1967!
Zemřel 2. listopadu 1969. Dne 5. listopadu byl s vojenskými poctami pohřben na Arlingtonově národním hřbitově.
Friedmanovo "dítě" SIGABA
KRYPTOJAN
Názov knihy nemeckého kryptoanalytika Wilhelma F. Flickeho je Válečná tajemství v éteru, podľa originálneho názvu Kriegsgeheimnisse im Äther. Tento spis pozostáva z dvoch zväzkov a bol poprvýkrát uverejnený v preklade Raya W. Pettengilla v roku 1954. Neskôr vyšiel v špecializovanom vydavateľstve špionážnej a kryptologickej literatúry Aegean Park Press, v r. 1977 a ako reprint v r. 1994.
OdpovědětVymazat