pondělí 13. prosince 2010

KRYPTOluštění12

S přáním VESELÉ VÁNOCE předkládám k rozluštění zprávu zašifrovanou dvojitou transpozicí:

délka=120

OENCI ZNUPO ULEIX ESSRP RPIKE

RPJDE EHOOE NOXOI SXXPX VLTSN

EHUIL EACNB JKSYM EMETV IASAV

URNKO UOSAJ ECAMK OETEC APIXR

SNAOM KMAJN RJEOD EDIPS

Předpokládaný konec zprávy: STOPXXX.

Obě tabulky jsou úplné,

délky hesel různé, větší než 9.

Mám pocit, že jsem napověděl příliš mnoho.

Obě transpoziční hesla byla vytvořena známým způsobem (viz luštění2) z čitelných textů. Zde první heslo je utvořeno ze dvou slov, druhé z jednoho slova. Komu se podaří rekonstruovat z číselných hesel slovní, může se považovat za dobrého luštitele.

Přeji úspěch a hodně zdraví.

KRYPTOJAN

neděle 12. prosince 2010

KRYPTOGALERIE35


Marquis Gaëtan Henri Léon de Viaris,
(13.2.1847-18.2.1901),
francouzský kryptolog. Od 19 let studoval na École Polytechnique, v 21 letech se stal námořníkem, později policejním prefektem a nakonec důstojníkem pěchoty. O kryptologii se začal zajímat v roce 1885. Nejprve vynalezl první šifrovací stroj, který tiskl text. Stejně jako Babbage, zavedl do kryptologie matematické vztahy. V roce 1893 napsal vynikající kryptoanalytické pojednání „L´art de chiffrer et déchiffrer les dépeches secrétes“. V roce 1898 sestavil a publikoval komerční kód.
KRYPTOJAN

čtvrtek 9. prosince 2010

KRYPTOGALERIE34


Al-Kindí (801-873),
celým jménem Abú Yusúf Yaqúb ibn Isháq ibn as-Sabbáh ibn ómrán ibn Ismail al-Kindí, východoarabský filozof, je považován za zakladatele kryptoanalýzy (využití nerovnoměrných četností znaků zprávy pro luštění). Je autorem asi 290 knih o lékařství, astronomii, matematice, jazykovědě a hudbě. Jeho „Rukopis o dešifrování kryptografických zpráv“ byl objeven v Sülajmanově osmanském archivu v Istanbulu teprve roku 1987. Všiml si, že v textu se vyskytují různá písmena s různými, někdy podstatně odlišnými četnostmi. V šifře, která je jednoduchou záměnou písmen otevřeného textu, tato charakteristika zůstává zachována.
V Evropě, která v letech 800-1200 prožívala „kryptologickou dobu temna“, se k frekvenční analýze propracoval až Leon Battista Alberti (1404-1472), který podobné úvahy publikoval ve své knize „Trattati in cifra“ v roce 1470.
KRYPTOJAN

úterý 7. prosince 2010

Odpověď panu KLARA

Děkuji Vám za připomínky. Některé jsou v pořádku, jiné sporné. Záleží na tom, ze které literatury čerpáte. Vzhledem k utajování, které je u kryptologů běžné, jsou možné dohady, které se liší od skutečnosti. Když projdete můj blog celý, např. B. Hagelin, zjistíte, že jsem svá mylná tvrzení opravil. To, co je v knížkách, nelze vzít zpět. Někteří nakladatelé vytisknou věci, které v rukopise ani nebyly. U některých titulů jsem neměl ani šanci na korekturu. Opravy chyb z 1. dílu Odhalených tajemství jsem připravil v dílu druhém, ten, bohužel, nechtěl nikdo vydat pro "přílišnou odbornost". Ale v tomto blogu jsem již některé opravy uvedl. Rád přijmu každou opravu, ale v knize se objevit již nemůže. KRYPTOJAN

pátek 26. listopadu 2010

KRYPTOluštění11

Škpt. Václav Morávek nebo doc. Krajina šifrovali s Londýnem v letech 1939-1945 dvojitou transpozicí s následnou substitucí písmen na číselné dvojice. Převod do čísel byl primitivní (srovnaná abeceda) a nezvýšil bezpečnost šifry, naopak ji zbytečně zkomplikoval, což bylo zdrojem různých chyb při šifrování i dešifrování. Bezpečnost šifry spočívala pouze ve dvojité transpozici. Ta ale měla jedno kritické místo, na které poukazoval již francouzský kryptolog Giviérge v roce 1925: stejně dlouhé depeše zašifrované stejnými hesly. Velké množství „londýnských“ depeší (denně někdy až 110, v průměru kolem 60), které domácí odboj nebo Londýn (plk. Moravec, gen. Ingr nebo prezident Beneš) posílali rádiem v letech 1940-1942, mnohokrát narušilo toto kritické místo a dávalo možnost luštění. Vyzkoušejte si obtížnost takového luštění.

Máte 4 stejně dlouhé depeše, zašifrované stejnými hesly tabulky I a II:

tlg. 1

OEXEU ERKEN KSXAX MVITS ISVSX

CTRED BAVUM LRLYZ EEUYE OJKNE

HDZMM XRIED XVANH AYNTS IINVJ

OPZEP ZAEO

tlg. 2

EAXNC KEAUT PKOIC ESLHR LOUCX

SZHIA RCTJE TTEJY NMTOC EACEE

DOCNO XRKPK ITIEN EVVMU RKISA

LRAOI EKES

tlg. 3

LJERI EAPDK SCZCA LVTXA NOVKX

OPAVS EKTIA LOZYI KIDET AEOOZ

IVEED KLIIN PEMZT MONRI JMCIE

EAAET TSEV

tlg. 4

LEXER NDOVJ TBKHO ENTMN UZCLX

ESANJ TIDZU OIOUR ROTAV ENISY

REEEI XUPEE XVETV LMCLU TMEME

RKAIM YEOI

Abych vám luštění poněkud ulehčil, uvádím předpokládaná slova v tlg. 1: BEH DEJIN, v tlg. 3: KAREL CAPEK.Písmeno X je použito jako tečka za větou nebo doplnění na konci tabulky I.

O způsobech luštění dvojité transpozice se dočtete např. v mých knihách Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti, 1. část, NV Praha 1994; Gentlemani (ne)čtou cizí dopisy, BOOKS BONUS A, Brno 1998 nebo Válka šifer, VOTOBIA Olomouc 2001.

Přeji vám hodně úspěchů!

KRYPTOJAN


KRYPTOGALERIE33


Joseph John Rochefort
(12.5.1900-20.7.1976),
americký luštitel, ke kryptologům nastoupil v roce 1924, v letech 1926-1929 sloužil u námořní kryptologické služby OP-20-G. V letech 1929-1932 studoval japonštinu a začátkem roku 1941 byl přeložen na Havai. Po japonském útoku na Pearl Harbor luštil japonský kód JN-25. Během května 1942 luštila jeho skupina až 140 zpráv denně. Měl spor s OP-20-G o to, kde zaútočí námořní síly Japonska v roce 1942. Byl odvolán a k luštění se již do konce války nedostal. Teprve v roce 1985 byl posmrtně vyznamenán a v roce 2000 uveden do síně slávy NSA.
Kódy JN-25A (použ. od 1. 6. 1939) a JN-25B (použ. od 1. 12. 1940) byly pětimístné číselné. Všechny použité kódové pětice byly dělitelné třemi. Tento kód byl vlastně předchůdcem samoopravného kódu, který v roce 1950 navrhl Richard W. Hamming.
KRYPTOJAN

středa 24. listopadu 2010

KRYPTOGALERIE32


Herbert Osborne Yardley
(13.4.1889-7.8.1958),
americký kryptolog, po střední škole se stal telegrafistou a šifrérem na MZV.
V 1. svět. válce byl povolán do MI-8 (kryptologická sekce vojenské rozvědky). Po válce vytvořil americký „černý kabinet“. Yardley a jeho skupina rozluštili v roce 1921 telegram japonského velvyslance v Londýně zaslaný na MZV do Tokia, který obsahoval delikátní informace o připravované konferenci o odzbrojení. Do roku 1929 rozluštilo Yardleyovo oddělení na 45 000 telegramů téměř všech států. Prezident USA Hoover ve své naivitě s pomocí státního tajemníka Stimsona k 31. 10. 1929 „rozehnal nemravné luštitele“. Yardley ve své zatrpklosti napsal knihu o své dosavadní činnosti: The American Black Chamber (1931). Dokazoval v ní, že zrušení „černého pokoje“ je namířeno proti zájmům USA.
KRYPTOJAN

sobota 20. listopadu 2010

KRYPTOGALERIE31


Arthur Scherbius 
(20.10.1878-13.5.1929),
berlínský elektroinženýr, konstruktér šifrovacího stroje ENIGMA. Dne 5. 4. 1918 nabídl německému císařskému námořnictvu svůj patent Sch 52638 IX/42 n. Stroj měl 10 jednosměrných nezaměnitelných disků. Námořníci mu ale doporučili, aby se obrátil na ministerstvo zahraničních věcí. Ani MZV nemělo zájem. Proto 9. 7. 1923 založil s ing. Ritterem společnost Chiffriermaschinen Aktien-Gesellschaft. Aby stroj zlevnili, zmenšili počet disků na 4. Stroj měl tři důležité změny. Disky byly zaměnitelné, abeceda disku se dala vůči propojení libovolně posunovat, čtvrtý levý disk byl zaměněn za vratný, který se neotáčel. Tato poslední změna sice zmenšila počet různých abeced, které se měnily v každém kroku šifrování, ale nyní šifrování i dešifrování probíhalo stejným způsobem. To významně omezilo možnost častých chyb uživatelů. O vylepšeném stroji se pochvalně vyjádřil také rakouský kryptolog A. Figl. Velitelství námořnictva změnilo názor, a v roce 1925 si Scherbiovy šifrovací stroje objednalo. Firma dodávala ke stroji 5 disků. V roce 1928 byly u námořnictva stroje zavedeny pod označením Funkschluessel C. 15. 7. 1928 objednala stroje ENIGMA také armáda. Na jaře roku 1929 došlo k nehodě, při které utrpěl Scherbius vážná zranění. 13. května 1929 zemřel. Největších úspěchů ENIGMY se nedočkal.
KRYPTOJAN

pondělí 15. listopadu 2010

KRYPTOGALERIE30


Francois Viéte 
(1.1.1540-23.2.1603),
francouzský matematik (algebra) a kryptolog (luštitel). Luštil španělské šifry, které se vyznačovaly jednoduchostí. Jejich kód měl pouze 400 výrazů. Viéte ho rozluštil během necelého půl roku (říjen 1589-březen 1590). Španělští kryptografové jeho schopnostem luštění nechtěli věřit. Král Filip II. se dokonce obrátil na Vatikán s tvrzením, že Viéte je spojen s ďáblem. Papež ale věděl, že i jeho luštitelé již léta čtou španělské šifry. Viétovy úspěchy spočívaly v používání frekvenční analýzy. Španělům se posmívala celá Evropa za jejich naivitu.
KRYPTOJAN

středa 27. října 2010

KRYPTOluštění10

Tentokrát nepodám k šifře žádné informace. Jste již dost zkušení, abyste si poradili sami. Máte k dispozici 5 depeší:

EZÁLJ SOURE CÁDTÍ ÉŤVSU NKTÁD

ŠNHTR VPCYK UŽOON SÁJOÁ ÍNANH

BOVEU ŽENTI SNSI


RONAA NDSKS XIVAV SBJÉH OIĚOP

OCDTŽ TATOV ŤSNBM ÍPRHO ZALAY

TÍÁKU VÝMTA ÁTLS


KEÉET SŠRRĚ ÍJERO OČSJO UXIÉM

TŽMKÉ MIÉTN STAPI SĚEŘP DECDA

XHRIO OŠVJN SOBN


ÁBMČS –ŘDHK BÁŽVO ĚDUĚN ULEYP

ŮNUUJ VTRDE ÍSJIC ĚCAÉÍ SPSNO

TAEOP TUVLM DTUO


PEYĚI XDOSE ÁKVÝX TŠCVV SVCOU

TSTŠA ISOHN KYDLJ SRNTĚ NAUÍV

XOIUÁ VÉMLÍ VČTC

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE29


Joseph Oswald Mauborgne 
(26.2.1881-7.6.1971),
americký kryptolog, na konci 1. světové války v hodnosti majora velel kryptografickému výzkumu v americké armádě. Prosazoval používání náhodného hesla spolu s Vigenérovou tabulkou.
Jako generál v letech 1937-1941 byl šéfem Signal Officer US Army, zkonstruoval kotoučovou šifru M-94 s 25 abecedními kotouči, která se používala v armádě USA až do roku 1943, kdy byla nahrazena Hagelinovým strojem M-209.
M-94




KRYPTOJAN



úterý 26. října 2010

KRYPTOGALERIE28



Geronimo Cardano 
(24.9.1501-21.9.1576),
italský kryptolog, napsal: „De subtilitate“ (1550). Použil poprvé pro šifrování rastr, tj. okénka v obdélníkovém obrazci, ve kterých byl zapsán OT. Metoda byla jednoduchá, ale nepohodlná. Ještě lepší byl jeho návrh neperiodického klíče, kdy jako heslo použil otevřený text pro každé slovo vždy od začátku:
ot: DNES JSEM JEDNAL ...
he: DNES DNES DNESJS ...
št: HBJL NGJF NSIGKE ...
Abeceda se sčítá mod 26: (4+4=8, 14+14=2, ...).
Dešifrování si Cardano asi nezkusil. Jeho šifrování vylepšili Belaso a Vigenére.

neděle 10. října 2010

KRYPTOGALERIE27


Emil Eduard Fritz Nebel 
(7.6.1891-6.3.1967)
plukovník německé císařské armády, v roce 1918 jako poručík vymyslel pro armádu systém ADFGVX. Byla to tabulka 6x6 s abecedou a čísly. Výše uvedená písmena tvořila jak svislou tak vodorovnou souřadnici. Tato písmena byla vybrána proto, že se při vysílání Morseovou abecedou téměř nepletla.
Posuďte: A .- ; D -.. ; F ..-. ; G --. ; V ...- ; X -..-
Tabulka nebyla seřazena abecedně. Každý den platilo jiné heslo. Například pro heslo LUDENDORFF:
--A D F G V X
A-L U D E N O
D-R F A B C G
F-H I J K M P
G-Q S T V W X
V-Y Z 1 2 3 4
X-5 6 7 8 9 0
Otevřený text zprávy byl převeden na dvojice, takže depeše měla dvojnásobný počet písmen. Tento mezitext byl ještě přešifrován transpoziční tabulkou se stabilní délkou 20. Heslo se měnilo rovněž denně.
Systém byl zaveden v roce 1918 na západní frontě. Tuto šifru úspěšně luštil francouzský kryptolog Georges-Jean Painvin (1886-1980). Po vstupu USA do války mu pomáhal mj. také mladý William Frederick Friedman (1891-1969).
KRYPTOJAN

neděle 29. srpna 2010

KRYPTOGALERIE26


Blaise Vigenére
(5.4.1523-19.2.1596),
francouzský diplomat a kryptolog. Narodil se v Saint-Pourcain, na polovině cesty mezi Paříží a Marseille. Od svých 47 let se vzdal diplomatické služby a věnoval se studiu kryptografie. Četl díla, která napsali Belaso, Alberti, Porta, Cardano a Trittheimius. Výsledkem jeho studia byla mj. tabulka složité záměny rozměru 26x26. Obsahovala srovnanou abecedu se sloupci, kde v každém následujícím byla abeceda posunuta o 1 místo. Bezpečnost šifrování spočívala ve volbě klíčového slova (hesla). Čím bylo delší, tím méně písmen OT bylo zašifrováno stejnou abecedou a tím větší obtíže nastaly při luštění šifry. Svoje poznatky publikoval roku 1585 v knize Traicté des chiffres (pojednání o šifrách), která obsahuje více než 600 stran..
KRYPTOJAN

pondělí 9. srpna 2010

KRYPTOluštění9

Nabízím nyní k luštění zprávu zašifrovanou tabulkou s písmenovými souřadnicemi.

Úkol: nalezněte otevřený text a proveďte rekonstrukci tabulky.

Šifrový text má délku 214 písmen.

UGUBO FUGUF AVODA DIGUF EHABI

BETAF EFETI QOGUB AGUFA HAZET

EHABE FEHUB AQOBU FAFUF OFABE

FUBOF ATEHU BIGAQ ODOGO BEHUF

UDODU GUVIF ODOGU FAHUT ABOBO

FODIB UBIFO DUGAB AFABE BUHOG

UBEHA VODAD UTUBE HUHOG AFUHU

GUFEH ABEFA BEHAV UBIBI DOFAB

AGETO GIFUB OFAB+

Kdo se neobejde bez nápovědy, zde je:

V textu je slovo PÍSMENA.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE25


Trittheim,
vl. jm. Johannes Heidenberg 
(1.2.1462-13.12.1516),
německý kryptolog z Trittheimu nad Moselou. Ve své knize Polygraphiae, která poprvé vyšla roku 1518, uvedl tabulku posouvané standardní abecedy známou jako tabula recta. Tehdy měla tabulka jen 24 písmen (bez J a V). Jestliže Alberti navrhoval změnu abecedy po 3-4 písmenech, tak Trittheim navrhoval, aby se každé písmeno šifrovalo jinou abecedou aby se na řádku vystřídaly všechny abecedy.
KRYPTOJAN

středa 4. srpna 2010

KRYPTOGALERIE24


Dr. Abraham Sinkov
(22.8.1907-19.1.1998),
ruský židovský emigrant, americký kryptolog.
Byl jedním ze tří spolupracovníků Williama Fredericka Friedmana (Kullback, Rowlett), kteří zahájili svou úspěšnou kryptologickou kariéru na počátku 30. let 20. století rozluštěním šifrovacího stroje KRYHA.
Sinkov s Leo Rosenem navštívili na začátku roku 1941 britský Bletchley Park, aby Angličany naučili luštit japonský PURPLE a naopak, aby získali britské poznatky z luštění německé ENIGMY.
Sinkov se zabýval statistickými charakteristikami jazyků, analýzou periodičnosti v šifrovém textu a vypracoval metodu luštění periodických šifer (stejný otevřený text zašifrovaný dvěma různými periodickými klíči). Napsal Elementary Cryptanalysis, Washington, 1966.
KRYPTOJAN

úterý 3. srpna 2010

KRYPTOGALERIE23


Solomon Kullback
(3.4.1907-5.8.1994),
americký matematik a kryptolog. První úspěchy v luštění šifer zaznamenal v roce 1933, kdy pod vedením Williama F. Friedmana rozluštil depeši o délce 1135 znaků zašifrovanou strojem KRYHA. Rekonstrukce vnitřního nastavení stroje jim trvala pouhé 2 hodiny a 41 minut. Newyorský advokát Robert C. Birkhahn, který nabízel stroj americké armádě, byl zděšen.
Ani tato skutečnost však firmě Internationale KRYHA Maschinen Gesselschaft nezabránila, aby ve své reklamní brožuře ještě v roce 1951 napsala: „Nejrafinovanější kryptologové z celého světa nejsou schopni číst zprávy zašifrované strojem KRYHA. Ani pokusy využít děrnoštítkové Hollerithy nebo elektronické mozky nikdy nevedly k rozluštění klíče.“
S. Kullback spolupracoval na vylepšení Hebernova šifrovacího stroje, zabýval se matematickými metodami, které odhalují periodičnost v šifrovém textu. V roce 1935 napsal Statistical Methods in Cryptanalysis.
KRYPTOJAN

čtvrtek 1. července 2010

KRYPTOluštění8

PLAYFAIR

neboli anglický čtverec jsme si ukázali již v KRYPTOluštění3.

Stručně k šifrování:

Text zprávy se postupně rozdělí po dvojicích tak, aby v každé dvojici byla dvě různá písmena. Případnou zdvojeninu „roztrhneme“ písmenem, které se v textu nevyskytuje, například: HAMMERSMITH rozdělíme: HA MX ME RS MI TH.

Šifruje se podle tabulky 5x5. Protože mezinárodní abeceda má 26 písmen, musí se jedno vynechat nebo písmena I a J jsou zapsána do stejného políčka tabulky.

Tabulka se sestavuje podle domluveného hesla, například podle hesla PARDUBICE se vytvoří tabulka:

P A R D U

B I C E F

G H J K L

M N O Q S

T V X Y Z

Za heslo se doplní zbývající písmena abecedy v normálním pořadí. Bylo vynecháno písmeno W.

Při šifrování mohou nastat 3 případy:

- obě písmena jsou ve stejném sloupci, potom jako šifru volíme písmena stojící pod nimi (cyklicky):

HA = NI

- písmena tvoří rohy pomyslného obdélníka, potom za šifru bereme zbylé dva rohy ve stejném pořadí řádků:

MX = OT (nikoli TO!)

- obě písmena jsou ve stejném řádku, potom jako šifru volíme písmena stojící vpravo (cyklicky):

IF = CB

Šifrový text, který předkládám k rozluštění, má délku 116 znaků

ZRYZB EQYHY KQTMQ MHKGJ YRSVC

KYHCQ LYMEJ MDUJB KYFUF AHQHE

BHZSE BBMSK QBHYK BGBDE SUJNK

AGJOT QSEGL JMYCQ LYRMK SNJRF

KUYSA CSGTK YHSED Q

Nápověda: Zašifrován je jeden Senecův výrok. Na konci depeše je XSENECAX

Případné zdvojeniny v otevřeném textu jsou „roztrhány“ pomocí písmene Q.

KRYPTOJAN

úterý 29. června 2010

KRYPTOGALERIE22


Gilbert Sanford Vernam
(4.4.1890-7.2.1960),
byl americký kryptolog, který v roce 1917 zavedl dálnopisné šifrování binárním sčítáním dvou dálnopisných pásek vyděrovaných v kódu CCITT-2. Na jedné pásce byl vyděrován otevřený text a na druhé heslo. Označíme-li „dírku“ číslicí 1 a „nedírku“ číslicí 0, potom sčítání v každém z pěti registrů probíhalo takto:
0+0 = 0, 1+1 = 0, 1+0 = 1, 0+1 = 1.
Je-li heslová páska vyděrována náhodně a použije-li se pro šifrování potřebná část pásky pouze jednou, je šifrování bezpečné.
Vernam ohlásil svůj vynález 13. 9. 1918 na americkém patentovém úřadě a v roce 1919 obdržel patent číslo 1 310 719. Jeho idea byla potom dále vylepšována firmou SIEMENS a byla také uplatněna u amerického vojenského šifrovacího stroje SIGTOT, který v roce 1944 používalo také americké ministersvo zahraničí.
SIGTOT




KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE21


Hans Rohrbach
(27.2.1903-19.12.1993),
německý matematik a kryptolog-luštitel. Pracoval nejprve ve skupině Pers Z na Ribbentropově ministerstvu zahraničí, potom v Chi u OKW.
Luštil za 2. svět. války (od listopadu 1943) americký diplomatický systém O-2, což byly zprávy šifrované proužkovým přístrojem M-138-A. Američtí diplomaté používali 30 z 50 možných abecedních proužků, a to ve dvou skupinách po 15 proužcích. K rozluštění mu velmi pomohly zprávy Roberta Murphyho, který si liboval v šifrování různých stereotypů, včetně svého podpisu.
Po válce Rohrbach napsal obsáhlý článek: Matematische und maschinelle Methoden beim Chiffrieren und Dechiffrieren (FIAT Review of German Science 1939-1941: Applied Mathematics, Part I, Wiesbaden 1948). Jeho formulace zde byly velmi opatrné, snad aby nepobouřily vítězné mocnosti.
KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE20


Giovanni Battista Della Porta
(1535-4.2.1615)
byl italský přírodovědec a kryptograf.
V roce 1563 vydal knihu „De furtivis litterarum notis, vulgo de ziferis“, ve které uvedl také bigramovou substituci. Tabulka 20x20 obsahovala 400 zvláštních grafických znaků. Abeceda měla tehdy jen 20 písmen: ABCDEFGHILMNOPQRSTVZ.
Při luštění jednoduché substituce navrhoval mimo již známého využívání četností znaků také metodu předpokládaného slova, tj. textu, který lze v zašifrované zprávě očekávat (například oslovení na začátku nebo podpis na konci telegramu).
U periodické substituce navrhoval nejen větší délku hesla, ale také nepoužívání známých slov nebo frází.
KRYPTOJAN

sobota 26. června 2010

KRYPTOGALERIE19


Claude Elwood Shannon
(30.4.1916-24.2.2001)
významný americký matematik, informatik a kryptolog, v roce 1949 publikoval: „Communication Theory of Secrecy Systems“. V letech 1936-1938 pracoval v kryptologickém týmu Vannevara Bushe. V roce 1937 publikoval: „A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits“. V roce 1941 pracoval v Bell Laboratories, kde v roce 1948 napsal „A Mathematical Theory of Communication“.
Pro šifrování formuloval měřítka pro jeho bezpečnost:
- odolnost proti rozluštění, i když nepřítel získá velké množství zašifrovaných depeší,
- co nejjednodušší používání klíče,
- minimální pracnost, tj. doba pro šifrování a dešifrování,
- zašifrovaný text nesmí být o mnoho delší než text otevřený,
- minimální možnost chyb při šifrování.
Zároveň upozornil, že dosud není znám takový způsob šifrování, který by stoprocentně vyhovoval všem těmto požadavkům.
KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE18


Luigi Sacco
(1.8.1883-5.12.1970)
italský kryptolog a luštitel, generál, napsal: „Manuale di Crittografia“ (1925, 3. vyd. 1947, franc. Payot, Paris 1951), v roce 1918 velel italským luštitelům („Reparto crittografico“) u italského hlavního stanu na frontách Isonzo a Piava.
Dne 30. 6. 1918 objevil Sacco v zachycené rakouské korespondenci dvě číselné depeše, které měly na konci posledních 36 písmen totožných. Přestože depeše byla odesílána v pěticích, ze stejného úseku podle třímístných opakování zjistil, že jde o třímístný nepřešifrovaný kód. Rakouskému šifrérovi se v šifrovacím manuálu nechtělo hledat kódy pro RADIO a STATION, a proto tato dvě slova zašifroval písmeno po písmeni. Bylo to pro něj pohodlnější, protože kódy pro jednotlivá písmena znal již zpaměti. Jeho pohodlnost tak umožnila Saccově skupině rozluštit tento třímístný kód.
Pro analýzu šifer uvedl: „Jestliže se v krátkém šifrovém textu, který nemá více než 200 znaků, vyskytnou všechna možná písmena, potom jde s velkou pravděpodobností o polyalfabetické šifrování.
KRYPTOJAN

úterý 8. června 2010

OPRAVY

Předpokládám, že čtenáři mého blogu vlastní některou z mých knih, proto jim poskytuji možnost jejich oprav touto cestou.

„Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti“ – 1. část Ruční šifry:

vydalo nakl. Naše vojsko Praha, 1994

str. 7 v mezinárodní abecedě chybí písmeno J

str. 10 vzorec 1.2.2.6 (je v pořádku, je třeba počítat jeho střední hodnotu E).

vzorec 1.2.2.8 má být: K je menší než 0.0385 + 2 sigma(K)

a hned v následujícím řádku má být K překročí hodnotu 0.055,

str. 11 pod vzorcem 1.2.3.1 škrtněte na konci bodu b): (r=2)

na konci bodu c): (r=3)

„Gentlemani (ne)čtou cizí dopisy:“

vydalo nakl. BOOKS, BonusA Brno, 1998

str. 6 druhý řádek zdola má být: ...jelo na povozech,

str. 24 konec prvního odstavce slovo vojsk nelze dělit,

str. 37 první řádek shora: ... nepřesahují bezpečnost perio-,

str. 75 druhý řádek zdola: ...(Skupina ... – nula je navíc

str. 174: text tabulky je chybně posunut o 1 řádek nahoru,

na zadní straně obálky má být: ... událost z roku 1929, kdy ministr ...

„Válka šifer:“

vydalo nakl. VOTOBIA Olomouc, 2001

Na str. 36 v nadpisu Forschungsamt má konkurenci, potřebuje posily,

na str. 336 dole je vypuštěn níže uvedený text:

Příloha 5/5 (VHA 37-30-9)

Depeše č. 400-422 z 15. 4. 1944 do Curychu a Bernu:

TELL-KAREL. Dík za upozornění na charakteristické klíčování našeho telegrafisty. Zjednám nápravu. Dosavadní šifr. klíč příliš dlouho v provozu. Nutno jej změnit. Navrhuji vám buď: a/ Dosavadní způsob o dvou obrazcích, ale s jinou abecedou, jejíž šifry by nebyly pro-

„Rozluštěná tajemství“ :

vydalo nakl. XYZ Praha, 2006 a 2008

str. 90 dole: ...0 až 27 modulo 26 ...

str. 109 ve 2/3 stránky: ... Nikoli 16, jak ...

str. 118 ve 2/3 stránky: ... šifroval Bojovým klíčem ...

str. 121 dole: ... 28. října 1941, právě ...

str. 192 ve 2/3 stránky: ... také one-time tape ...

str. 196 ve 2/3 stránky: ... stará již více než 150 let...

str. 227 (popis obr.):

Mechanický šifrovací stroj Hagelin C-38 (M209)

str. 233 nahoře:

VEZMEMELIVUVAHU

............1

str. 243 uprostřed: ... potřást si s ním rukou

KRYPTOJAN

úterý 18. května 2010

KRYPTOluštění7

Jedno a dvoumístné šifry

Abeceda je obvykle zapsána do tabulky o rozměrech 5x5, 6x5, 7x4, a pod. Jedna z desítkových souřadnic je vynechána, takže písmena tohoto řádku jsou zašifrována jednomístnou číslicí. Aby bylo šifrování jednoznačné, musí být jednotkové souřadnice odlišné od desítkových. Podobnou šifru používal sovětský agent Richard Sorge. Popis této šifry naleznete například v mé knize Rozluštěná tajemství, str. 75, nebo v knize F. L. Bauer: Entzifferte Gehemnisse, str. 59.

d=245

82904 82816 58903 28781 61150

36507 09035 65049 36709 65691

87169 90465 78165 89987 03109

84641 09965 02810 10903 65058

98296 58996 58965 04030 26589

96904 10203 82656 16502 96507

04036 99658 17011 09904 16582

10590 28982 61036 58903 28781

61150 35016 50709 03584 65020

30484 09818 98203 62000+

V textu naleznete slovo SIFROVACI.

Přeji Vám úspěšné rozluštění této depeše.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE17


Andreas Figl 
(22.6.1873-11.11.1967),
rakouský kryptolog, generál, šéf luštitelské služby do r. 1938. Tento velmi zkušený kryptoanalytik vytvořil v roce 1911 u c. a k. armády (tehdy měl hodnost kapitána) kryptoanalytickou skupinu. V roce 1915 major Figl rozluštil italskou šifrovanou rádiovou korespondenci. V roce 1926, kdy byl povýšen na plukovníka, napsal knihuSysteme des Chiffrierens (Šifrovací systémy). Měla 243 stran a 45 příloh a měla vyjít v Grazu. Ohlášená kniha ale nebyla úřady v roce 1926 povolena k tisku, a tak byly dosažitelné jenom některé části rukopisu.
Když v roce 1938 Němci obsadili Rakousko, byl se všemi materiály rakouské luštitelské služby „ukořistěn“ také její bývalý šéf, generál Andreas Figl. Byl až do poloviny roku 1941 v Berlin-Wannsee pod dozorem SS, ale mohl se tam jako Höttlův poradce poněkud volněji pohybovat.
KRYPTOJAN

sobota 15. května 2010

KRYPTOGALERIE16


Wayne Parker Hitt 
(27.8.1878-2.3.1971)
americký kryptolog, v roce 1916 napsal: „Manual for the Solution of Military Ciphers“ . Manuál sepsal, když sloužil v armádě jako kapitán pěchoty.
V knížce uvádí statistický rozbor několika jazyků (angličtiny, francouzštiny, němčiny, italštiny, španělštiny a portugalštiny), tj. četnosti písmen a četnosti dvou po sobě jdoucích písmen – bigramů.
V kapitole V. uvádí několik transpozičních klíčů a jejich variant (horizontální nebo vertikální zápis textu). V kapitolách VI.-IX. se zabývá substitučními klíči (jednoduchou záměnou, složitou záměnou Porta, Vigenére, Beaufort, St. Cyr, Playfair) a kombinací jednoduché transpozice s jednoduchou substitucí. V kapitole X. popisuje některé chyby, které vznikají při přenosu zpráv Morseovou abecedou. Všechny kapitoly doplňuje technikami jednoduché kryptoanalýzy.
KRYPTOJAN

neděle 2. května 2010

KRYPTOluštění6

Periodická substituce

Při luštění této zprávy použijte Kasiskiho metodu,

kterou jsem popsal v KRYPTOGALERII 4.

d=150

FPLYA ORYZR WZDEX XPHIP

ERCXL GVJMX ERIAL JQIDR

TMOGI IRORZ GVTMA KTEPE

KUCJI OUUUV ZVQEZ XXOVR

PRETZ YPHON JOIUL HZQMY

KVPHL RRCKV HFRMH RPDSN

AKYBM IUCCX XPHIP OKCCR

TPAEG IBUPC+

V textu můžete očekávat slovo

POCITAC

Přeji hodně úspěchů

KRYPTOJAN