Motivy
Uvažoval jsem o tom, co vedlo pány Patejdla a Boráka, aby se tímto problémem zabývali. Pan Patejdl dává určitou odpověď ve svém článku uvedeném na začátku této úvahy. Píše: „ ... Téměř sedmdesát let se vede spor o to, zdali je Kosmas vskutku prvním českým kronikářem, ... Roku 1902 se pokusil Josef Pekař tento názor vyvrátit a dokázat, že prvenství náleží tzv. Kristiánově legendě. ... To, že v Kristiánově legendě vystupuje Přemysl, kterého si, jak jsme poznali, Kosmas vymyslil, definitivně rozhodlo o Kosmově prvenství a o tom, že Kristiánova legenda je falzem.“ Pan Patejdl tak jednou provždy „vyřešil“ jeden dlouholetý spor historiků.
Poněkud jiný motiv vidím u pana Boráka. Jeho názor je vyjádřen ve druhém článku „Kosmas opravuje Kristiána“, uvedeném v předchozím odstavci. Chtěl tedy uvést na pravou míru dějiny Moravy v 9.-11. století. Ať už byl motiv pana Boráka jakýkoli, skutečností je, že dokázal využít svých znalostí historie, latiny a staročeštiny k obdivuhodnému výkonu. Nedostatkem Borákova zkoumání je to, že ke svým anagramům ještě nepřidal přesný popis metody, kterou při práci používal. Je také poněkud zarážející, že z 270 odhalených anagramů je 149 s textem, který se týká rodiště pana Boráka – Bánova (u Uherského Brodu). Pan Borák tvrdil, že předem nevěděl, jaký text nalezne. Měl tedy neuvěřitelné štěstí, že z „objevených“ textů se více než jedna polovina týká právě jeho rodiště – Bánova? Nebo to bylo jinak? Je pravděpodobné, že by Bánovu věnoval tolik pozornosti právě Kosmas, který v těchto místech byl údajně jen jednou?
Pan K. mi namítal, že fakta, která uvádí pan Borák v anagramech, nemohl předem znát. Kdyby je znal, proč by je zveřejňoval tak složitým způsobem?
Moje odpověď je jednoduchá. Fakta o dosud neznámé historii Moravy, publikovaná nějakým neznámým farářem, kterému nejsou v té době příznivě nakloněni nejen režim, ale dokonce ani arcibiskupství v Olomouci, se přece nemohou srovnávat s fakty, které uvádí sám Kosmas ve své Kronice!
Pátrání v minulosti
Již jsem se zmínil o tom, že rozsah práce, kterou mohl pan Borák uskutečnit za zhruba 5 roků, je více než obdivuhodná. Při hrubém odhadu času, který měl pan Borák k dispozici na „objevení“ jednoho textu jsem došel k číslu 55. Padesát pět hodin se zdá hodně, ale jen do té doby, než si uvědomíme, co všechno musel za tu dobu provést. Předně si musel obstarat Kosmovu kroniku a případně pořídit kopii (kde kniha vlastně skončila?, na to nedokázali odpovědět ani jeho příbuzní), potom v ní musel vyhledávat vhodné texty, z vybraných latinských slov sestavovat obrazec tak, aby ve středních sloupcích nalezl staročeský (nebo latinský) text, složit text ze zbylých písmen vlevo, složit text ze zbylých písmen vpravo, přeložit text do nynější češtiny, zapsat konečný obrazec na psacím stroji. Sestavování obrazce (posuny latinských slov vůči sobě) a sestavování neznámého textu z daných písmen samo o sobě představuje práci na hodiny až dny v případě, je-li text krátký (do 30 písmen). Delší texty můžeme skládat desítky dnů až roky, nebo se nám to nemusí podařit vůbec.
Pan farář Borák zemřel v červenci 1975, ale jeho pozůstalost byla pracovníkům Moravského národního kongresu dodána (ze dvou zdrojů) až někdy v roce 2000 resp. 2002. Kde původní Borákovy materiály ležely více než 25 let?
Co o faráři Borákovi říká paní V. z Radslavic, místa posledního působení faráře F. Boráka (1964-1975)? Paní V. se přátelila s farářovou hospodyní, která však již také zemřela. Potvrdila, že se pan Borák staročeskými texty skutečně zabýval. Podivovala se prý tehdy nad důmyslností vodorovného a svislého zápisu textů do obrazce. Tvrdí také, že některé Borákovy rukopisy se ztratily již v den jeho pohřbu. Jeho knihovnu si „po jisté době“ odvezl synovec Václav Borák z Bánova (ani on již nežije). Paní V. také popsala „malou světničku“, kde pan farář Borák bydlel. Kupodivu v jeho světničce tehdy při žádné své návštěvě neviděla ani psací stroj, ani Kosmovu kroniku. Vědecké knihy si prý jezdil půjčovat do Olomouce. Je možné, aby tak výrazné předměty, jako je psací stroj a vzácná kniha, v malé světničce přehlédla? Záznamy obrazců, které jí ukazoval, prý byly psány rukou! Kdo vlastně ty záznamy potom přepisoval na stroji? Kde jsou původní Borákovy rukopisy? Kde je Kosmova kronika nebo její kopie, kterou František Borák používal? Pro hledání textů ji přece potřeboval neustále. Nestačilo by mu, aby do Kroniky nahlédl jen občas v olomoucké univerzitní knihovně. I po těchto několika kontaktech s pamětníky nezodpovězených otázek spíše přibývá.
Vyloučení šifrovacího klíče
Přestože vzájemné vazby obou textů v každé zprávě svědčí na použití anagramů, přistoupil jsem na předpoklad, že texty byly šifrovány nějakým šifrovacím klíčem. Protože četnosti obou textů (latinský-staročeský) se shodují (až na množství výjimek), mohl být použit pouze nějaký klíč transpoziční. Ke zjištění libovolného transpozičního klíče slouží tzv. metoda vícenásobných anagramů (zkráceně metoda anagramů) u textů stejné délky. Princip této metody a způsob použití pro luštění zpráv zašifrovaných nějakým transpozičním klíčem naleznete v mých knihách: „Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti“, str. 36-62, „Gentlemani (ne)čtou cizí dopisy“ str. 53-60 a „Válka šifer“ Příloha 1, str. 253-268.
U Borákových textů stejné délky jsem provedl analýzy na těchto kompletech: délka 62: (zprávy č. 249, 5d, 172), délka 70: (zprávy č. 245, 140, 37, 40), délka 84: (zprávy č. 2, 84, 179, 148), délka 100: (zprávy č. 129, 110, 54), délka 101: (zprávy č. 7, 127, 167, 31), délka 105: (zprávy č. 5, 57, 248, 30, 238), délka 139: (zprávy č. 116, 170, 49). Všechny analýzy skončily s negativním výsledkem. Mohu proto téměř s jistotou tvrdit, že pro „ukrytí“ zpráv nemohl být použit šifrovací klíč.
Závěr
Z mých uvedených námitek k úmyslnému vkládání většího počtu anagramů do Kroniky je patrný nejdůležitější faktor - čas. „Ukládání“ skrytých staročeských textů do textu latinského je tak časově náročné, že by komukoliv nestačil ani jeden celý život na jeho realizaci. Nestačil by na to, ani kdyby mu pomáhala stovka snaživých mnichů. Proto otázka: Jak by to Kosmas dělal? je zcela zásadní. Kdo chce dnes tvrdit, že do Kroniky staročeské texty ukryl Kosmas, musí ukázat, jakým způsobem to Kosmas dělal. Přitom musíme brát také v úvahu časovou náročnost pouhého napsání textu Kroniky. A to ještě pomíjím zásadní skutečnost, že Kosmův originál Kroniky neexistuje!
Musíme si také položit otázku: Proč Kosmas poměrně rozvinutou staročeštinu, pomocí které údajně „vkládal“ sdělení do latinských textů, nepoužil také přímo? Proč nenapsal také nějakou kratší stať ve staročeštině?
Naopak hledání údajných „skrytých“ textů v jiných textech pomocí anagramů není nic nového. Řada lidí (většinou to byli kněží v klášterech) se v minulosti pokoušela nalézt nějaké skryté texty v bibli, jiní hledali texty v Shakespearových hrách, které měly dokázat, že autorem her je ve skutečnosti Francis Bacon, atd. Tyto „úspěšné objevy“ využívají objektivní nejednoznačnosti anagramů, tj. utváření textů z nějakého daného počtu písmen, kde jediným omezením jejich výběru je pouze skutečnost, že je třeba použít všechna písmena. Tato nejednoznačnost anagramů zároveň znamená, že texty tímto způsobem „objevené“ jsou nevěrohodné a nelze je proto z historického hlediska brát vážně. Kosmas by se dnes velmi divil, co všechno do své Kroniky ukryl. K poslednímu objevu pana M. – zvláštní označení písmen, které údajně potvrzují Borákovo rozdělení textu Úvodu k proboštu Šebířovi – musím podotknout, že úvahy tohoto typu v situaci, kdy neexistuje originál Kroniky, jsou jen spekulativní a zcela bezpředmětné.
Malá perlička na závěr
Zde je slíbený příklad nalezení textu „Borákovou metodou“. Volil jsem text (tj. jednotlivá latinská slova z Kosmovy kroniky) krátký, aby mi práce netrvala dlouho. Na sestavení obou obrazců jsem „spotřeboval“ necelých 5 hodin. Český text středních sloupců je v obou variantách stejný, jen jsem změnil pořadí středních sloupců. Všechny 3 části obrazce se týkají pouze jediné české informace. Český text byl aktuální v době psaní tohoto pojednání.
Verze A (začátek textu je v S1):
Latin.text:
papa ad est milies male velvo humanum crisi an solvere ecs(ex) (počet slov:11 )
Četnosti lat.:
abcdefghijklmnopqrstuvwxyz suma
6-217--14--44222-25123---- 48
čes. text:
S1: vaclav claus (d=11)
S2: presidentem (d=11)
L: mame lepsiho (d=11)
P: zvolime sveinara (d=15)
Obrazec: -------------S1:
-----------------------v e lvo
-----------------------a d
---------------------e c s
--------------------ma l e
-----------------------a n
-------------------sol v e re
-----------------------c r isi
--------------------mi l i es
---------------------p a p a
---------------------h u m anvm
---------------------e s t
Podívejme, co ten lišák Kosmas ve své Kronice také ukryl!:
Václav Klaus presidentem? Máme lepšího, zvolíme Švejnara!
Verze B (začátek je v S2):
Latin.text: humana deus tua papa boleslav sancti coelesti micron dirae ducs vestrae (počet slov = 11)
Četnosti lat.:
abcdefghijklmnopqrstuvwxyz suma
91437--14--32332-36442---- 61
čes. text:
S2: vaclav claus (d=11)
S1: presidentem (d=11)
L: o s clidem a hvdbou (d= 15)
P: start po ceste iana Sveinara (d= 24)
Obrazec:------------------- S2:
---------------------------t v a
---------------------------p a pa
-------------------------m i c ron
----------------------bole s l av
------------------------di r a e
---------------------------d v cs
------------------------sa n c ti
------------------------co e l esti
------------------------hu m a na
-------------------------d e u s
-------------------------v e s trae
Hle, co ten Kosmas již tehdy všechno věděl!:
Presidentem Václav Klaus? Ó, s klidem a hudbou start po cestě Jana Svejnara
Závěr o věrohodnosti takového způsobu hledání anagramových textů si udělejte sami.
KRYPTOJAN
