úterý 18. května 2010

KRYPTOGALERIE17


Andreas Figl 
(22.6.1873-11.11.1967),
rakouský kryptolog, generál, šéf luštitelské služby do r. 1938. Tento velmi zkušený kryptoanalytik vytvořil v roce 1911 u c. a k. armády (tehdy měl hodnost kapitána) kryptoanalytickou skupinu. V roce 1915 major Figl rozluštil italskou šifrovanou rádiovou korespondenci. V roce 1926, kdy byl povýšen na plukovníka, napsal knihuSysteme des Chiffrierens (Šifrovací systémy). Měla 243 stran a 45 příloh a měla vyjít v Grazu. Ohlášená kniha ale nebyla úřady v roce 1926 povolena k tisku, a tak byly dosažitelné jenom některé části rukopisu.
Když v roce 1938 Němci obsadili Rakousko, byl se všemi materiály rakouské luštitelské služby „ukořistěn“ také její bývalý šéf, generál Andreas Figl. Byl až do poloviny roku 1941 v Berlin-Wannsee pod dozorem SS, ale mohl se tam jako Höttlův poradce poněkud volněji pohybovat.
KRYPTOJAN

2 komentáře:

  1. Aj tu musím niekoľko skutočností uviesť na správnu mieru. Plukovník Andreas Figl napísal dva spisy prvý pod názvom "Systeme des Chiffrierens" (Šifrovacie systémy), ktorý bol naozaj vydaný v Grazi, v nakladateľstve Mosers Buchhandlung (J. Meyerhoff), v r. 1926 s podtitulom Wissenschaftliche Veröffentlichungen des Kriminalistischen Laboratoriums der Polizeidirektion Wien (Prírodovedecká publikácia Kriminalistických laboratórií Policajného riaditeľstva vo Viedni) a druhé "dielo", napísané ako pokračovanie prvého, nepublikovaný rukopis v troch zväzkoch, pod názvom "Systeme des Dechiffrierens", pričom práve tento posledne menovaný bol rakúskymi úradmi zákázaný verejne publikovať, aj keď už bol pripravený do tlače ale vydavateľ bol úradmi za odňatie jeho práv odškodnený. Keďže sa nepodarilo šifrovacej skupine v oddelení zahraničných vecí úradu Spolkového Kancelára, kde bol Figl zamestnaný, zabrániť publikovaniu jeho "prvotiny", v ktorej popísal niektoré zo šifrovacích metód, s ich výhodami a nevýhodami, ktoré sa stále používali na vládnej úrovni. Rozhodnutie o zákaze publikácie aspoň toho ohláseného druhého "horúceho zemiaka" padlo po konzultácii s predstaviteľmi Spolkového ministerstva pre záležitosti Ozbrojených Síl v r. 1926. Naviac hovorí sa, že by mal existovať strojovo prepísaný text Figlovho rukopisu, spísaný, zostavený a doplnený v mnohých smeroch jeho žiakom.

    OdpovědětSmazat
  2. Doplním zdroj mojich informácii, z ktorého som čerpal, bol to príspevok historika Otta J. Horaka, The Contribution of E. B. Fleissner and A. Figl for Today's Cryptography, EUROCRYPT '85, pp. 3-17.

    OdpovědětSmazat