KRYPTOGALERIE9

Sir Francis Bacon 
(22.1.1561-9.4.1626)

anglický kryptolog.

Vynálezce binárního kódu z roku 1605. V roce 1623 ho uveřejnil ve své knize „De augmentis scientarium“. Každé písmeno abecedy vyjádřil pětimístnou kombinací dvou znaků. Například A=aaaaa, B=aaaab, C=aaaba, D=aaabb, E=aabaa, F=aabab, ..., X=babab, Y=babba, Z=babbb. Jeho nápad ale v té době nenašel velké uplatnění.

K binárnímu vyjádření znaků se vrátil až v roce 1874 Jean Maurice Émile Baudot (11.9.1845-28.3.1903). Roku 1880 navrhl pětiprvkový mezinárodní telegrafní kód č. 1. Použil všechny možné binární kombinace, kterých je 32, nejen k vyjádření 26 písmen abecedy, ale i k vyjádření tzv. služebních kombinací: mz – mezera mezi slovy, nv – návrat vozíku, nr – nový řádek, PZ – přechod do písmenového registru, ČZ – přechod do číselného registru, bl – blank (prázdný znak). Dva registry umožnily vyjádření 52 různých znaků. Kromě písmen abecedy to byly číslice, čárka, tečka, dvojtečka, závorky, a další. V mezinárodním dálnopisném provozu se ujal spíše kód CCITT č. 2. Donalda Murraye z roku 1900.

Roku 1878 se americký provinciální politik Ignatius Donelly začal zabývat chimérou, že autorem Shakespearových dramat je ve skutečnosti Francis Bacon. Tohoto názoru se chytili mnozí další (nějakou dobu i matematik Georg Cantor) a prostřednictvím Elizabeth Gallupové se Baconovým problémem zabýval i W. F. Friedman. Ten potom spolu se svou manželkou v knize Přezkoušené shakespearovské šifry, která vyšla v Londýně roku 1957, dokázal neopodstatněnost tvrzení „baconistů“.

KRYPTOJAN