Marian Rejewski
(16.8.1905-13.2.1980)
Nadaný matematik, plachý třiadvacetiletý mladík, se původně chtěl věnovat studiu statistiky a poté pracovat v pojišťovnictví. Polská luštitelská skupina Byuro szyfrów ho pozvala k luštění šifry, která se od 15. července 1928 stále častěji objevovala v zachycených zprávách německé armády. Zřejmě agenturní cestou, ale také z tlachání německých radistů bylo zřejmé, že Němci šifrují strojem ENIGMA. Spolu s Rózyckim a Zygalskim dostal Rejewski za úkol analyzovat tuto šifru. Práce zahájili 1. září 1932. Vodítkem jim byla komerční Enigma, a dva předpisy, které jim dodali Francouzi. Získali je od německého agenta Schmidta. První se týkal instrukcí pro používání stroje, ale druhý byl důležitější. Byly to směrnice pro nastavování klíčů pro šifrování zpráv.
Rejewski obecně vyjádřil proces šifrování jako součin permutací abeced o 26 prvcích a navíc studoval série skutečných nastavení stroje z téhož dne, kde předpokládal, že stroj má stejné nastavení tří kotoučů i zástrček. Zde odhalil, že existují pouze tři možné varianty délek cyklů.
1. (13)(13),
2. (10)(10)(2)(2)(1)(1),
3. (9)(9)(3)(3)(1)(1).
Poprvé při hledání cyklů abeced a vyřešení problému zástrček použil jednu z vět teorie grup, která říká, že pro dvě permutace P a Q a inverzní permutaci P-1 platí, že
permutace Q a součin permutací PQP-1 mají stejnou cyklickou strukturu.
O vánocích 1932 předložil Rejewski svému veliteli svůj první velký úspěch: komutaci jednoho disku Enigmy. Celý problém stačil vyřešit do přepadení Polska v roce 1939. V jeho díle pak pokračovali Angličané, ale do Bletchley Parku Rejewského nepustili.
KRYPTOJAN
KRYPTOJAN
Žádné komentáře:
Okomentovat