OPRAVY

Předpokládám, že čtenáři mého blogu vlastní některou z mých knih, proto jim poskytuji možnost jejich oprav touto cestou.

„Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti“ – 1. část Ruční šifry:

vydalo nakl. Naše vojsko Praha, 1994

str. 7 v mezinárodní abecedě chybí písmeno J

str. 10 vzorec 1.2.2.6 (je v pořádku, je třeba počítat jeho střední hodnotu E).

vzorec 1.2.2.8 má být: K je menší než 0.0385 + 2 sigma(K)

a hned v následujícím řádku má být K překročí hodnotu 0.055,

str. 11 pod vzorcem 1.2.3.1 škrtněte na konci bodu b): (r=2)

na konci bodu c): (r=3)

„Gentlemani (ne)čtou cizí dopisy:“

vydalo nakl. BOOKS, BonusA Brno, 1998

str. 6 druhý řádek zdola má být: ...jelo na povozech,

str. 24 konec prvního odstavce slovo vojsk nelze dělit,

str. 37 první řádek shora: ... nepřesahují bezpečnost perio-,

str. 75 druhý řádek zdola: ...(Skupina ... – nula je navíc

str. 174: text tabulky je chybně posunut o 1 řádek nahoru,

na zadní straně obálky má být: ... událost z roku 1929, kdy ministr ...

„Válka šifer:“

vydalo nakl. VOTOBIA Olomouc, 2001

Na str. 36 v nadpisu Forschungsamt má konkurenci, potřebuje posily,

na str. 336 dole je vypuštěn níže uvedený text:

Příloha 5/5 (VHA 37-30-9)

Depeše č. 400-422 z 15. 4. 1944 do Curychu a Bernu:

TELL-KAREL. Dík za upozornění na charakteristické klíčování našeho telegrafisty. Zjednám nápravu. Dosavadní šifr. klíč příliš dlouho v provozu. Nutno jej změnit. Navrhuji vám buď: a/ Dosavadní způsob o dvou obrazcích, ale s jinou abecedou, jejíž šifry by nebyly pro-

„Rozluštěná tajemství“ :

vydalo nakl. XYZ Praha, 2006 a 2008

str. 90 dole: ...0 až 27 modulo 26 ...

str. 109 ve 2/3 stránky: ... Nikoli 16, jak ...

str. 118 ve 2/3 stránky: ... šifroval Bojovým klíčem ...

str. 121 dole: ... 28. října 1941, právě ...

str. 192 ve 2/3 stránky: ... také one-time tape ...

str. 196 ve 2/3 stránky: ... stará již více než 150 let...

str. 227 (popis obr.):

Mechanický šifrovací stroj Hagelin C-38 (M209)

str. 233 nahoře:

VEZMEMELIVUVAHU

............1

str. 243 uprostřed: ... potřást si s ním rukou

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění7

Jedno a dvoumístné šifry

Abeceda je obvykle zapsána do tabulky o rozměrech 5x5, 6x5, 7x4, a pod. Jedna z desítkových souřadnic je vynechána, takže písmena tohoto řádku jsou zašifrována jednomístnou číslicí. Aby bylo šifrování jednoznačné, musí být jednotkové souřadnice odlišné od desítkových. Podobnou šifru používal sovětský agent Richard Sorge. Popis této šifry naleznete například v mé knize Rozluštěná tajemství, str. 75, nebo v knize F. L. Bauer: Entzifferte Gehemnisse, str. 59.

d=245

82904 82816 58903 28781 61150

36507 09035 65049 36709 65691

87169 90465 78165 89987 03109

84641 09965 02810 10903 65058

98296 58996 58965 04030 26589

96904 10203 82656 16502 96507

04036 99658 17011 09904 16582

10590 28982 61036 58903 28781

61150 35016 50709 03584 65020

30484 09818 98203 62000+

V textu naleznete slovo SIFROVACI.

Přeji Vám úspěšné rozluštění této depeše.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE17

Andreas Figl 
(22.6.1873-11.11.1967),

rakouský kryptolog, generál, šéf luštitelské služby do r. 1938. Tento velmi zkušený kryptoanalytik vytvořil v roce 1911 u c. a k. armády (tehdy měl hodnost kapitána) kryptoanalytickou skupinu. V roce 1915 major Figl rozluštil italskou šifrovanou rádiovou korespondenci. V roce 1926, kdy byl povýšen na plukovníka, napsal knihu „Systeme des Chiffrierens“ (Šifrovací systémy). Měla 243 stran a 45 příloh a měla vyjít v Grazu. Ohlášená kniha ale nebyla úřady v roce 1926 povolena k tisku, a tak byly dosažitelné jenom některé části rukopisu.

Když v roce 1938 Němci obsadili Rakousko, byl se všemi materiály rakouské luštitelské služby „ukořistěn“ také její bývalý šéf, generál Andreas Figl. Byl až do poloviny roku 1941 v Berlin-Wannsee pod dozorem SS, ale mohl se tam jako Höttlův poradce poněkud volněji pohybovat.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE16

Wayne Parker Hitt 
(27.8.1878-2.3.1971)

americký kryptolog, v roce 1916 napsal: „Manual for the Solution of Military Ciphers“ . Manuál sepsal, když sloužil v armádě jako kapitán pěchoty.

V knížce uvádí statistický rozbor několika jazyků (angličtiny, francouzštiny, němčiny, italštiny, španělštiny a portugalštiny), tj. četnosti písmen a četnosti dvou po sobě jdoucích písmen – bigramů.

V kapitole V. uvádí několik transpozičních klíčů a jejich variant (horizontální nebo vertikální zápis textu). V kapitolách VI.-IX. se zabývá substitučními klíči (jednoduchou záměnou, složitou záměnou Porta, Vigenére, Beaufort, St. Cyr, Playfair) a kombinací jednoduché transpozice s jednoduchou substitucí. V kapitole X. popisuje některé chyby, které vznikají při přenosu zpráv Morseovou abecedou. Všechny kapitoly doplňuje technikami jednoduché kryptoanalýzy.

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění6

Periodická substituce

Při luštění této zprávy použijte Kasiskiho metodu,

kterou jsem popsal v KRYPTOGALERII 4.

d=150

FPLYA ORYZR WZDEX XPHIP

ERCXL GVJMX ERIAL JQIDR

TMOGI IRORZ GVTMA KTEPE

KUCJI OUUUV ZVQEZ XXOVR

PRETZ YPHON JOIUL HZQMY

KVPHL RRCKV HFRMH RPDSN

AKYBM IUCCX XPHIP OKCCR

TPAEG IBUPC+

V textu můžete očekávat slovo

POCITAC

Přeji hodně úspěchů

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE15

Edward Hugh Hebern

(23.4.1869-10.2.1952),

americký vynálezce šifrovacích strojů s abecedními disky (rotory), který svůj první - jednodiskový stroj navrhl již v roce 1917. Disk představoval dva spojené kotouče, které měly na vnějších stranách po obvodu 26 kontaktů odpovídajících 26 písmenům mezinárodní abecedy. Kontakty pravého kotouče byly uvnitř disku propojeny s kontakty levého kotouče podle dané záměny. Disk tak produkoval záměnu s periodou 26.

Bezpečnost šifrování zajišťovalo spojení několika disků. Každý zvyšoval periodu 26násobně. Tak čtyřdiskový stroj měl periodu 26⁴, což je téměř půl milionu znaků. (Periodou se označuje opětné opakování posloupnosti záměn, které stroj vytváří.)

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE14

Antoine Rossignol 
(1.1.1600-prosinec 1682)

Ve francouzských náboženských válkách mezi hugenoty a katolíky používali hugenoti šifry, které jim francouzský matematik a kryptolog Antoine Rossignol, v roce 1626 poprvé rozluštil. V luštění šifer vynikal i jeho syn Bonaventure Rossignol (+1705).

Oba pracovali pro francouzské krále Ludvíka XIII. (1601-1643) a Ludvíka XIV. (1638-1715). Pro utajování korespondence byly v té době používány kódové knihy, kde každému písmeni, číslici, slovu nebo skupině slov otevřeného textu byl přiřazen nejčastěji číselný kódový výraz. Kódové výrazy mohly být stejné délky (např. čtyřmístná čísla) nebo mohly být smíšené (jedno až pětimístná čísla). V kódové knize byly kódové výrazy srovnány podle velikosti (např. 0001 ... 9999) a výrazy otevřeného textu srovnány podle abecedy (např. A, aby, ačkoli, Adam, ...).

Rossignol si byl vědom slabiny pravidelného řazení výrazů, která umožňovala snadnější luštění kódovaných zpráv, a v roce 1630 navrhl kód, který měl výrazy „rozházené“. To ale vyžadovalo dvě kódové knihy pro každého uživatele. V první, určené k šifrování byly srovnány podle abecedy výrazy otevřeného textu. Ve druhé, určené pro dešifrování, byly srovnány podle velikosti kódové výrazy.

Pozdější tvůrci kódů se ale od Rossignola nepoučili. Ještě v době 1. světové války 1914-1918 byly hojně používány jednodílné kódy. Typickým příkladem byly Signalbuch německého námořnictva nebo americký diplomatický kód GREEN.

KRYPTOJAN