KRYPTOGALERIE11

Meredith Knox Gardner 
(20.10.1912-9.8.2002),

americký kryptoanalytik. Narodil se roku 1912 v Okolona stát Mississipi, studoval nejprve na univerzitě v Texasu a potom němčinu na univerzitě ve Wisconsinu. V roce 1940 byl přijat do SIS, zpravodajské služby americké armády, aby luštil německé kódy. Po krátkém studiu japonštiny překládal i rozluštěné japonské zprávy. Od roku 1947 luštil sovětské šifry (akce VENONA). Použil k tomu také zuhelnatělého sovětského kódového slovníku, který byl nalezen na finském bojišti. I když kniha byla neúplná, obsahovala výrazy pro nejčastěji používaná slova "hláskuji" a "konec hláskování". Gardner začal prohlížet záznamy ruských depeší a na některých rádiových směrech nalezl opakování, z čehož usoudil, že byly použity stejné šifrovací bloky. Trpělivě porovnával zprávy šifrované stejnými šifrovacími bloky a zkoušel je dešifrovat. Když tvrdil, že se mu již podařilo rozluštit část sovětské šifry, nikdo mu nechtěl věřit. Začali ho brát vážně, až když se mu podařilo vyluštit část zprávy na diplomatickém kanálu Washington - Moskva. Dešifroval vyhláskovaný text "Obrana válku nevyhraje". Gardner text identifikoval jako název knihy o obranné strategii, která vyšla v USA den před odesláním této zprávy. Práce při akci VENONA byla jeho největším luštitelským úspěchem.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE10

Marian Rejewski

(16.8.1905-13.2.1980)

Nadaný matematik, plachý třiadvacetiletý mladík, se původně chtěl věnovat studiu statistiky a poté pracovat v pojišťovnictví. Polská luštitelská skupina Byuro szyfrów ho pozvala k luštění šifry, která se od 15. července 1928 stále častěji objevovala v zachycených zprávách německé armády. Zřejmě agenturní cestou, ale také z tlachání německých radistů bylo zřejmé, že Němci šifrují strojem ENIGMA. Spolu s Rózyckim a Zygalskim dostal Rejewski za úkol analyzovat tuto šifru. Práce zahájili 1. září 1932. Vodítkem jim byla komerční Enigma, a dva předpisy, které jim dodali Francouzi. Získali je od německého agenta Schmidta. První se týkal instrukcí pro používání stroje, ale druhý byl důležitější. Byly to směrnice pro nastavování klíčů pro šifrování zpráv.

Rejewski obecně vyjádřil proces šifrování jako součin permutací abeced o 26 prvcích a navíc studoval série skutečných nastavení stroje z téhož dne, kde předpokládal, že stroj má stejné nastavení tří kotoučů i zástrček. Zde odhalil, že existují pouze tři možné varianty délek cyklů.

1. (13)(13),

2. (10)(10)(2)(2)(1)(1),

3. (9)(9)(3)(3)(1)(1).

Poprvé při hledání cyklů abeced a vyřešení problému zástrček použil jednu z vět teorie grup, která říká, že pro dvě permutace P a Q a inverzní permutaci P^-1 platí, že

permutace Q a součin permutací PQP^-1 mají stejnou cyklickou strukturu.

O vánocích 1932 předložil Rejewski svému veliteli svůj první velký úspěch: komutaci jednoho disku Enigmy. Celý problém stačil vyřešit do přepadení Polska v roce 1939. V jeho díle pak pokračovali Angličané, ale do Bletchley Parku Rejewského nepustili.



KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE9

Sir Francis Bacon 
(22.1.1561-9.4.1626)

anglický kryptolog.

Vynálezce binárního kódu z roku 1605. V roce 1623 ho uveřejnil ve své knize „De augmentis scientarium“. Každé písmeno abecedy vyjádřil pětimístnou kombinací dvou znaků. Například A=aaaaa, B=aaaab, C=aaaba, D=aaabb, E=aabaa, F=aabab, ..., X=babab, Y=babba, Z=babbb. Jeho nápad ale v té době nenašel velké uplatnění.

K binárnímu vyjádření znaků se vrátil až v roce 1874 Jean Maurice Émile Baudot (11.9.1845-28.3.1903). Roku 1880 navrhl pětiprvkový mezinárodní telegrafní kód č. 1. Použil všechny možné binární kombinace, kterých je 32, nejen k vyjádření 26 písmen abecedy, ale i k vyjádření tzv. služebních kombinací: mz – mezera mezi slovy, nv – návrat vozíku, nr – nový řádek, PZ – přechod do písmenového registru, ČZ – přechod do číselného registru, bl – blank (prázdný znak). Dva registry umožnily vyjádření 52 různých znaků. Kromě písmen abecedy to byly číslice, čárka, tečka, dvojtečka, závorky, a další. V mezinárodním dálnopisném provozu se ujal spíše kód CCITT č. 2. Donalda Murraye z roku 1900.

Roku 1878 se americký provinciální politik Ignatius Donelly začal zabývat chimérou, že autorem Shakespearových dramat je ve skutečnosti Francis Bacon. Tohoto názoru se chytili mnozí další (nějakou dobu i matematik Georg Cantor) a prostřednictvím Elizabeth Gallupové se Baconovým problémem zabýval i W. F. Friedman. Ten potom spolu se svou manželkou v knize Přezkoušené shakespearovské šifry, která vyšla v Londýně roku 1957, dokázal neopodstatněnost tvrzení „baconistů“.

KRYPTOJAN