KRYPTOGALERIE7

Alan Mathison Turing 
(23.6.1912–7.6.1954)
byl zázračné dítě, génius i podivín. Byl nadprůměrně vysoký, tmavovlasý s modrýma očima. Nosil nevyžehlené šaty, koktal a asi proto byl málomluvný, dveřmi procházel bokem a běhal závody na dlouhé trati.

Během svých úspěšných studií na univerzitě v Cambridgi vynikl především mimořádným matematickým talentem a už tam se zabýval také kryptologií. Ve svém článku publikovaném v roce 1936 navrhl mechanismus „obecného počítače“, který je znám pod jménem univerzální Turingův stroj. Doktorát získal v roce 1937.

O šifry se zajímal již jako chlapec. Problematika obecných podmínek pro jejich luštění měla blízko k jeho specializaci. To patrně vedlo vedení britských luštitelů k tomu, že byl pozván do kryptologického kurzu, který se tehdy pořádal pro matematiky-lingvisty. V roce 1938 ho pak pozvali do druhého, pokročilejšího kurzu. Tam se poprvé setkal s německým šifrovacím strojem Enigma. Pomáhal britskému luštiteli Alfredu Dillwynu Knoxovi při rozboru tohoto stroje.

Koncem 30. let Angličané i Francouzi pochopili to, co Poláci začali prosazovat již o 10 let dříve: že totiž přechod k šifrovacím strojům vyžaduje využití matematiky v kryptoanalýze.

Tři dny po Hitlerově útoku na Polsko, 4. září 1939, nastoupil tehdy sedmadvacetiletý Turing službu v novém sídle britské luštitelské služby – Bletchley Parku, asi 50 mil na severozápad od Londýna. Za několik měsíců, v lednu 1940, odjel do Francie, aby se setkal s polskými matematiky Rejewskim, Zygalskim a dalšími, kteří se svojí „bombou“, přístrojem na luštění zpráv Enigmy, pracovali v Z-týmu nově zřízené Výzkumné sekce generálního štábu francouzské armády nazvané P. C. Bruno pod vedením výborného luštitele a bývalého náčelníka francouzského rádiového průzkumu Gustave Bertranda.

Turing využil polských poznatků a sestrojil svoji „bombu“, která byla výkonnější než polská. Aplikoval u ní především známou metodu kryptoanalýzy – využití předpokládaného slova. Turing při testování také využil speciální vlastnosti Enigmy, způsobenou vratným diskem R: Žádné písmeno otevřeného textu nemohlo být zašifrováno samo v sebe. Podepsání předpokládaného slova pod šifrový text tak omezovalo výběr a počet možných nastavení disků.

Po skončení války pracoval Turing v Národní fyzikální laboratoři (National Laboratory of Physics) na stavbě velkého počítače a od roku 1948 řídil práce na vývoji počítače na univerzitě v Manchestru. Neustále se zajímal o otázku, do jaké míry může počítač „myslet“ a jakým způsobem je možné uskutečnit to, čemu se dnes říká „umělá inteligence“. V květnu 1952 udělal v Manchestru speciální docenturu z teorie počítačů.

Turing byl homosexuál. Ačkoli se v Anglii veřejné mínění proti homosexualitě postupně liberalizovalo, přesto Turing trpěl ponižováním a veřejným zostuzováním. Dne 8. června 1954 ho nalezla jeho hospodyně v posteli mrtvého. Příčinou smrti byla otrava kyanidem draselným. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že Turing odešel ze života dobrovolně.

Je ale zajímavé, že tak významný matematik nebyl uveden ještě ani v roce 1963 ve vydání encyklopedie Encyclopaedia Britannica, přestože měl mj. významný podíl na vytvoření Turingova stroje – předchůdce moderních počítačů.

Třídisková ENIGMA používaná jednotkami Luftwaffe

KRYPTOJAN