KRYPTOGALERIE7

Alan Mathison Turing 
(23.6.1912–7.6.1954)
byl zázračné dítě, génius i podivín. Byl nadprůměrně vysoký, tmavovlasý s modrýma očima. Nosil nevyžehlené šaty, koktal a asi proto byl málomluvný, dveřmi procházel bokem a běhal závody na dlouhé trati.

Během svých úspěšných studií na univerzitě v Cambridgi vynikl především mimořádným matematickým talentem a už tam se zabýval také kryptologií. Ve svém článku publikovaném v roce 1936 navrhl mechanismus „obecného počítače“, který je znám pod jménem univerzální Turingův stroj. Doktorát získal v roce 1937.

O šifry se zajímal již jako chlapec. Problematika obecných podmínek pro jejich luštění měla blízko k jeho specializaci. To patrně vedlo vedení britských luštitelů k tomu, že byl pozván do kryptologického kurzu, který se tehdy pořádal pro matematiky-lingvisty. V roce 1938 ho pak pozvali do druhého, pokročilejšího kurzu. Tam se poprvé setkal s německým šifrovacím strojem Enigma. Pomáhal britskému luštiteli Alfredu Dillwynu Knoxovi při rozboru tohoto stroje.

Koncem 30. let Angličané i Francouzi pochopili to, co Poláci začali prosazovat již o 10 let dříve: že totiž přechod k šifrovacím strojům vyžaduje využití matematiky v kryptoanalýze.

Tři dny po Hitlerově útoku na Polsko, 4. září 1939, nastoupil tehdy sedmadvacetiletý Turing službu v novém sídle britské luštitelské služby – Bletchley Parku, asi 50 mil na severozápad od Londýna. Za několik měsíců, v lednu 1940, odjel do Francie, aby se setkal s polskými matematiky Rejewskim, Zygalskim a dalšími, kteří se svojí „bombou“, přístrojem na luštění zpráv Enigmy, pracovali v Z-týmu nově zřízené Výzkumné sekce generálního štábu francouzské armády nazvané P. C. Bruno pod vedením výborného luštitele a bývalého náčelníka francouzského rádiového průzkumu Gustave Bertranda.

Turing využil polských poznatků a sestrojil svoji „bombu“, která byla výkonnější než polská. Aplikoval u ní především známou metodu kryptoanalýzy – využití předpokládaného slova. Turing při testování také využil speciální vlastnosti Enigmy, způsobenou vratným diskem R: Žádné písmeno otevřeného textu nemohlo být zašifrováno samo v sebe. Podepsání předpokládaného slova pod šifrový text tak omezovalo výběr a počet možných nastavení disků.

Po skončení války pracoval Turing v Národní fyzikální laboratoři (National Laboratory of Physics) na stavbě velkého počítače a od roku 1948 řídil práce na vývoji počítače na univerzitě v Manchestru. Neustále se zajímal o otázku, do jaké míry může počítač „myslet“ a jakým způsobem je možné uskutečnit to, čemu se dnes říká „umělá inteligence“. V květnu 1952 udělal v Manchestru speciální docenturu z teorie počítačů.

Turing byl homosexuál. Ačkoli se v Anglii veřejné mínění proti homosexualitě postupně liberalizovalo, přesto Turing trpěl ponižováním a veřejným zostuzováním. Dne 8. června 1954 ho nalezla jeho hospodyně v posteli mrtvého. Příčinou smrti byla otrava kyanidem draselným. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že Turing odešel ze života dobrovolně.

Je ale zajímavé, že tak významný matematik nebyl uveden ještě ani v roce 1963 ve vydání encyklopedie Encyclopaedia Britannica, přestože měl mj. významný podíl na vytvoření Turingova stroje – předchůdce moderních počítačů.

Třídisková ENIGMA používaná jednotkami Luftwaffe

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE6

Arne Carl-August Beurling 
(3.2.1905-20.11.1986),
švédský matematik a kryptolog.

Rozluštil zprávy šifrované německými šifr. dálnopisy T-52 a SZ-40. Shody nalezené v radiodálnopisných depeších šifrovaných T-52a ve dnech 25. až 27. května 1940 na směru Berlín-Oslo mu umožnily rozluštění zpráv. Byl stejným géniem jako Turing. Poprvé pronikl do šifrovaných zpráv 12.6.1940.

Koncem roku 1942 byl hotov funkční model Geheimschreiberu. Švédové luštili zprávy zašifrované T-52a i T-52c až do května 1943, kdy Němci změnili systém vytváření klíčů.

Některé důležité detaily svého úspěchu (zvláště způsob rekonstrukce nastavení klíčů) si sebou vzal do hrobu. Jak se Beurlingovi podařilo za tak krátkou dobu proniknout do tajemství německého šifrovacího dálnopisu T-52A/B, zůstává ještě dnes záhadou pro většinu nejen švédských kryptoanalytiků. V roce 1986 Beurling zemřel.

Budoucí matematik a kryptolog se narodil 5. února 1905. Po absolvování základního vzdělání vstoupil na univerzitu v Uppsale a po ukončení studia zůstal na univerzitě jako učitel. V roce 1934 obhájil dizertační práci a v roce 1937 se stal profesorem. Měl široké vědecké zájmy. Zabýval se otázkami funkcionální analýzy, teorií čísel a teorií integrálního počtu.

Před začátkem 2. světové války se Beurling společně se skupinou profesorů, specialistů na slovanské jazyky a literaturu, matematiku a astronomii, zúčastnil luštění šifrované korespondence sovětských lodí severní a baltské flotily a také pozemních jednotek Rudé armády.

Po druhé světové válce pracoval Beurling po dobu deseti let opět na univerzitě v Uppsale a potom odjel do USA, kde dlouhou dobu pracoval v institutu perspektivního výzkumu v Princetonu, ve státě New Jersey.

Šifrovací dálnopis T-52

KRYPTOJAN