KRYPTOGALERIE23

Solomon Kullback

(3.4.1907-5.8.1994),

americký matematik a kryptolog. První úspěchy v luštění šifer zaznamenal v roce 1933, kdy pod vedením Williama F. Friedmana rozluštil depeši o délce 1135 znaků zašifrovanou strojem KRYHA. Rekonstrukce vnitřního nastavení stroje jim trvala pouhé 2 hodiny a 41 minut. Newyorský advokát Robert C. Birkhahn, který nabízel stroj americké armádě, byl zděšen.

Ani tato skutečnost však firmě Internationale KRYHA Maschinen Gesselschaft nezabránila, aby ve své reklamní brožuře ještě v roce 1951 napsala: „Nejrafinovanější kryptologové z celého světa nejsou schopni číst zprávy zašifrované strojem KRYHA. Ani pokusy využít děrnoštítkové Hollerithy nebo elektronické mozky nikdy nevedly k rozluštění klíče.“

S. Kullback spolupracoval na vylepšení Hebernova šifrovacího stroje, zabýval se matematickými metodami, které odhalují periodičnost v šifrovém textu. V roce 1935 napsal Statistical Methods in Cryptanalysis.

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění8

PLAYFAIR

neboli anglický čtverec jsme si ukázali již v KRYPTOluštění3.

Stručně k šifrování:

Text zprávy se postupně rozdělí po dvojicích tak, aby v každé dvojici byla dvě různá písmena. Případnou zdvojeninu „roztrhneme“ písmenem, které se v textu nevyskytuje, například: HAMMERSMITH rozdělíme: HA MX ME RS MI TH.

Šifruje se podle tabulky 5x5. Protože mezinárodní abeceda má 26 písmen, musí se jedno vynechat nebo písmena I a J jsou zapsána do stejného políčka tabulky.

Tabulka se sestavuje podle domluveného hesla, například podle hesla PARDUBICE se vytvoří tabulka:

P A R D U

B I C E F

G H J K L

M N O Q S

T V X Y Z

Za heslo se doplní zbývající písmena abecedy v normálním pořadí. Bylo vynecháno písmeno W.

Při šifrování mohou nastat 3 případy:

- obě písmena jsou ve stejném sloupci, potom jako šifru volíme písmena stojící pod nimi (cyklicky):

HA = NI

- písmena tvoří rohy pomyslného obdélníka, potom za šifru bereme zbylé dva rohy ve stejném pořadí řádků:

MX = OT (nikoli TO!)

- obě písmena jsou ve stejném řádku, potom jako šifru volíme písmena stojící vpravo (cyklicky):

IF = CB

Šifrový text, který předkládám k rozluštění, má délku 116 znaků

ZRYZB EQYHY KQTMQ MHKGJ YRSVC

KYHCQ LYMEJ MDUJB KYFUF AHQHE

BHZSE BBMSK QBHYK BGBDE SUJNK

AGJOT QSEGL JMYCQ LYRMK SNJRF

KUYSA CSGTK YHSED Q

Nápověda: Zašifrován je jeden Senecův výrok. Na konci depeše je XSENECAX

Případné zdvojeniny v otevřeném textu jsou „roztrhány“ pomocí písmene Q.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE22

Gilbert Sanford Vernam

(4.4.1890-7.2.1960),

byl americký kryptolog, který v roce 1917 zavedl dálnopisné šifrování binárním sčítáním dvou dálnopisných pásek vyděrovaných v kódu CCITT-2. Na jedné pásce byl vyděrován otevřený text a na druhé heslo. Označíme-li „dírku“ číslicí 1 a „nedírku“ číslicí 0, potom sčítání v každém z pěti registrů probíhalo takto:

0+0 = 0, 1+1 = 0, 1+0 = 1, 0+1 = 1.

Je-li heslová páska vyděrována náhodně a použije-li se pro šifrování potřebná část pásky pouze jednou, je šifrování bezpečné.

Vernam ohlásil svůj vynález 13. 9. 1918 na americkém patentovém úřadě a v roce 1919 obdržel patent číslo 1 310 719. Jeho idea byla potom dále vylepšována firmou SIEMENS a byla také uplatněna u amerického vojenského šifrovacího stroje SIGTOT, který v roce 1944 používalo také americké ministersvo zahraničí.

SIGTOT

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE21

Hans Rohrbach

(27.2.1903-19.12.1993),

německý matematik a kryptolog-luštitel. Pracoval nejprve ve skupině Pers Z na Ribbentropově ministerstvu zahraničí, potom v Chi u OKW.

Luštil za 2. svět. války (od listopadu 1943) americký diplomatický systém O-2, což byly zprávy šifrované proužkovým přístrojem M-138-A. Američtí diplomaté používali 30 z 50 možných abecedních proužků, a to ve dvou skupinách po 15 proužcích. K rozluštění mu velmi pomohly zprávy Roberta Murphyho, který si liboval v šifrování různých stereotypů, včetně svého podpisu.

Po válce Rohrbach napsal obsáhlý článek: Matematische und maschinelle Methoden beim Chiffrieren und Dechiffrieren (FIAT Review of German Science 1939-1941: Applied Mathematics, Part I, Wiesbaden 1948). Jeho formulace zde byly velmi opatrné, snad aby nepobouřily vítězné mocnosti.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE20

Giovanni Battista Della Porta

(1.11.1535-4.2.1615)

byl italský přírodovědec a kryptograf.

V roce 1563 vydal knihu „De furtivis litterarum notis, vulgo de ziferis“, ve které uvedl také bigramovou substituci. Tabulka 20x20 obsahovala 400 zvláštních grafických znaků. Abeceda měla tehdy jen 20 písmen: ABCDEFGHILMNOPQRSTVZ.

Při luštění jednoduché substituce navrhoval mimo již známého využívání četností znaků také metodu předpokládaného slova, tj. textu, který lze v zašifrované zprávě očekávat (například oslovení na začátku nebo podpis na konci telegramu).

U periodické substituce navrhoval nejen větší délku hesla, ale také nepoužívání známých slov nebo frází.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE19

Claude Elwood Shannon

(30.4.1916-24.2.2001)

významný americký matematik, informatik a kryptolog, v roce 1949 publikoval: „Communication Theory of Secrecy Systems“. V letech 1936-1938 pracoval v kryptologickém týmu Vannevara Bushe. V roce 1937 publikoval: „A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits“. V roce 1941 pracoval v Bell Laboratories, kde v roce 1948 napsal „A Mathematical Theory of Communication“.

Pro šifrování formuloval měřítka pro jeho bezpečnost:

- odolnost proti rozluštění, i když nepřítel získá velké množství zašifrovaných depeší,

- co nejjednodušší používání klíče,

- minimální pracnost, tj. doba pro šifrování a dešifrování,

- zašifrovaný text nesmí být o mnoho delší než text otevřený,

- minimální možnost chyb při šifrování.

Zároveň upozornil, že dosud není znám takový způsob šifrování, který by stoprocentně vyhovoval všem těmto požadavkům.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE18

Luigi Sacco

(1.8.1883-5.12.1970)

italský kryptolog a luštitel, generál, napsal: „Manuale di Crittografia“ (1925, 3. vyd. 1947, franc. Payot, Paris 1951), v roce 1918 velel italským luštitelům („Reparto crittografico“) u italského hlavního stanu na frontách Isonzo a Piava.

Dne 30. 6. 1918 objevil Sacco v zachycené rakouské korespondenci dvě číselné depeše, které měly na konci posledních 36 písmen totožných. Přestože depeše byla odesílána v pěticích, ze stejného úseku podle třímístných opakování zjistil, že jde o třímístný nepřešifrovaný kód. Rakouskému šifrérovi se v šifrovacím manuálu nechtělo hledat kódy pro RADIO a STATION, a proto tato dvě slova zašifroval písmeno po písmeni. Bylo to pro něj pohodlnější, protože kódy pro jednotlivá písmena znal již zpaměti. Jeho pohodlnost tak umožnila Saccově skupině rozluštit tento třímístný kód.

Pro analýzu šifer uvedl: „Jestliže se v krátkém šifrovém textu, který nemá více než 200 znaků, vyskytnou všechna možná písmena, potom jde s velkou pravděpodobností o polyalfabetické šifrování.“

KRYPTOJAN