KRYPTOpolemika1

Poznámky k fenoménu ENIGMA.

V komentářích nebo filmech o šifrování a luštění Enigmy se vyskytuje mnoho nepřesností způsobených snahami o vytváření různých senzací.

Jednou z nich je tvrzení o zkrácení 2.SV tu o dva, tu o tři či dojkonce více let. Je to výmysl politiků nebo senzacechtivých novinářů a s realitou nemá nic společného.

Představy o tom, že rozluštěné zprávy Enigmy umožňovaly Britům správné (dokonce strategické) rozhodování jsou falešné.

1.      Němci používali stroj ENIGMA na taktické, nejvýše takticko-operační úrovni. Zprávy měly většinou lokální význam, ať už pro jednotlivé lodě nebo ponorky, letecké skupiny nebo pozemní jednotky do úrovně divize.

2.      Některé zprávy byly v BP rozluštěny buď až po akci, nebo reakce na ně vyžadovala vojenské síly a prostředky, které Britové momentálně neměli k dispozici.

3.      Část vysílaných zpráv nebyla z objektivních důvodů (slyšitelnost, atmosférické poruchy a p.) zachycena vůbec, jiné zprávy nemohly být rozluštěny pro chyby v odposlechu.

4.      Zprávy neluštili jen Angličané Němcům. Němci naopak mj. luštili britské námořní kódy Naval Cypher a šifry, které používala SOE, Američanům luštili zprávy šifrovacího stroje M-209 a proužkový systém  Stripcipher O-2 (verze M-138-A), od Italů Němci dostávali dešifrované zprávy Spojenců, které pak využíval Rommel v Africe (Italové okopírovali Američanům kódovou knihu Black).

Tak kdo vlastně zkrátil nebo prodloužil válku?

5.      Kdybychom chtěli zkoumat vliv rozluštěných zpráv na bojové akce, museli bychom brát v úvahu vždy konkrétní situace daného okamžiku, tj. schopnost protivníka k účinnému protiopatření. Na tomto základě by potom bylo nutné provést globální vyhodnocení. To je ale prakticky téměř nemožné.

Proto doporučuji přečíst si knihu Davida Kahna: Seizing the Enigma.

Strategické informace Britové občas získávali pomocí počítače COLOSSUS. Bylo to ale luštěním zpráv, které byly šifrovány zařízením Lorenz SZ-40/42 (Schlüsselzusatz), které Němci používali pro dálnopisné spojení Hitlerova hlavního stanu s velitelstvími armádních uskupení na východě (Manstein, Zeitzler), jihu (Kesselring, Rommel, Lőhr) i západě (Rundstedt).

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE86

Derek Roy Taunt 

(16.11.1917-15.7.2004)

Britský matematik, od srpna 1941 luštil zprávy Enigmy v Bletchley Parku-Hut6.

 KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE85

Joan Elisabeth Lowther Murray 
(roz. Clarke)

(24.6.1917-4.9.1996)

 Britská kryptoanalytička, v Bletchley Parku pracovala od června 1940, plk. Murraye si vzala až po válce v roce 1952.

 KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE84

Ing. Allen William Mark Coombs, 
(23.10.1911-30.1.1995)

Britský elektronický inženýr, jeden z tvůrců počítače COLOSSUS, verze MARK II.

 KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE83

Rosalind Audrey Clare Hudson (roz. Latham), (1.7.1926-7.7.2013)

Britská luštitelka, pracovala v Bletchley Parku - Hut-8 pod vedením Allana Turinga.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE82

Alexander Craig „Alec“ Aitken, 

(1.4.1895-3.11.1967)

Tento významný novozélandský matematik během 2. světové války luštil v Bletchley Parku, baráku HUT-6, zprávy šifrovacího stroje ENIGMA.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE81

Albert Leslie Yoxall, (18.5.1914-30.9.2005)

Britský luštitel, v Bletchley Parku – v baráku Hut8 pracoval od dubna 1941, zaměřoval se na luštění zpráv Enigmy tzv. „důstojnického provozu“, které byly dvakrát šifrovány. Koncem roku 1943 přešel do Hut7, kde luštil japonské námořní kódy.

 KRYPTOJAN