KRYPTOGALERIE44

Erich Hüttenhain

(26.1.1905-1.12.1990)

Dr. matematiky, od roku 1937 do roku 1945 byl velitelem IV. skupiny kryptoanalýzy na Chiffrierabteilung OKW (OKW/Chi). Po válce, v roce 1950, byl se svolením Spojenců zřízen u MZV referát 114 pod vedením Adolfa Paschke (1911-1981). Zde byl E. H. členem představenstva, v letech 1956-1973 byl vedoucím Zentralstelle für das Chiffrierwesen, která podléhala Bundesregierung a sídlila v Bad Godesbergu. Jeho nástupcem byl v letech 1973-1993 Dr. Otto Leiberich.

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění16

Ještě se vrátíme k luštění PLAYFAIR, ovšem tentokrát to bude s komplikací:

d=117

CBNQR ESTKP TAKYT BMNFP OHNKZ

KIDHR QITRA RGVTM CVLEB QWCWR

EXRJN GTTXA QJNZA TFEBC PDWBK

BWSPX VQJTJ NKDPN XDEQT UVKCH

IJRNP QEHLO PKDJM VO+

Pomůcka: - text začíná DO PRVNI VLNY

- v tabulce je vynecháno písmeno Q.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE43

Maksymilian Ciezki

(24.11.1898-9.11.1951)

V polském Byuro Szyfróv se účastnil prvních pokusů o luštění zpráv zašifrovaných německým strojem ENIGMA. Měl k dispozici pouze komerční Enigmu, která se od vojenské verze značně lišila. Ze zoufalství povolal jasnovidce, aby mu s luštěním pomohl. Marně. Pomoci se však dočkal hlavně od matematického řešení Mariana Rejewského. Určitou roli sehrála také pomoc Němce Hanse-Thilo Schmidta, který Polákům dodával předpisy o použití Enigmy včetně platných denních nastavení. To Polákům pomohlo sestrojit přesnou repliku vojenské Enigmy. Více se dozvíte například z knihy Davida Kahna: Seizing the Enigma vydané v Bostonu 1991

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE42

Bo Erik Ambjörn Kjellberg

(14.5.1916-20.5.1999),

švédský matematik a kryptolog, v letech 1941-1943 spolu s Tufve Ljundggrenem a Carl-Gösta Boreliusem pod vedením Larse Carlboma luštili zprávy zašifrované německým strojem SZ 40/42. (SZ = Schlüsselzusatz).

Doktorát složil na univerzitě v Uppsale v roce 1948. Do důchodu odešel v r. 1982.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE41

John Herivel 

(29.8.1918-18.1.2011),

britský matematik a kryptolog, za 2. světové války pracoval v Bletchley Parku na luštění Enigmy.

Němečtí šifréři často používali pro klíč zprávy ty pozice disků, které zůstaly na konci zašifrování předešlého telegramu. Po vyluštění jedné zprávy stačilo pak podle počtu písmen najít klíč i pro předešlé a následující telegramy.

Takové možnosti navrhl hledat matematik John Herivel ještě dříve, než se skutečně objevily. Zdůvodňoval to tím, že pro líné německé radisty je v časové tísni toto jejich jednání zákonité. Když se později jeho typy skutečně potvrdily, Welchman, který Herivela mezi luštitele přivedl, mu řekl, : „Nebudeš nikdy zapomenut!“

KRYPTOJAN