Antoine Rossignol
(1.1.1600-prosinec 1682)
(1.1.1600-prosinec 1682)
Ve francouzských náboženských válkách mezi hugenoty a katolíky používali hugenoti šifry, které jim francouzský matematik a kryptolog Antoine Rossignol, v roce 1626 poprvé rozluštil. V luštění šifer vynikal i jeho syn Bonaventure Rossignol (+1705).
Oba pracovali pro francouzské krále Ludvíka XIII. (1601-1643) a Ludvíka XIV. (1638-1715). Pro utajování korespondence byly v té době používány kódové knihy, kde každému písmeni, číslici, slovu nebo skupině slov otevřeného textu byl přiřazen nejčastěji číselný kódový výraz. Kódové výrazy mohly být stejné délky (např. čtyřmístná čísla) nebo mohly být smíšené (jedno až pětimístná čísla). V kódové knize byly kódové výrazy srovnány podle velikosti (např. 0001 ... 9999) a výrazy otevřeného textu srovnány podle abecedy (např. A, aby, ačkoli, Adam, ...).
Rossignol si byl vědom slabiny pravidelného řazení výrazů, která umožňovala snadnější luštění kódovaných zpráv, a v roce 1630 navrhl kód, který měl výrazy „rozházené“. To ale vyžadovalo dvě kódové knihy pro každého uživatele. V první, určené k šifrování byly srovnány podle abecedy výrazy otevřeného textu. Ve druhé, určené pro dešifrování, byly srovnány podle velikosti kódové výrazy.
Pozdější tvůrci kódů se ale od Rossignola nepoučili. Ještě v době 1. světové války 1914-1918 byly hojně používány jednodílné kódy. Typickým příkladem byly Signalbuch německého námořnictva nebo americký diplomatický kód GREEN.
KRYPTOJAN
