KRYPTOGALERIE13

Georges-Jean Painvin 
(28.1.1886-21.1.1980)

Tento výborný francouzský kryptoanalytik sehrál hlavní roli při rozluštění kombinované šifry ADFGX a poté ADFGVX. Otevřený text se nejprve převedl podle tabulky (viz dole) na 5 resp. 6 písmen a poté byla provedena jednoduchá transposice obvykle tabulkou s heslem délky 20.

Painvinovi trvalo skoro celý měsíc, než vypracoval správnou metodu luštění. Hlavní překážkou rychlého úspěchu byl zpočátku malý počet zachycených depeší. Postupně se ale jejich počet zvyšoval a dosahoval denně až čísla 150. Při luštění kryptologové využívali často používaných stereotypů na začátku nebo na koci zprávy, např. AN OBERKOMMANDO, VON GENERAL a jiné. Pro rekonstrukci transpozičního hesla využívali zpráv stejné délky, což je obecná metoda pro luštění jakékoli transpoziční šifry. Někdy využili chyb, kterých se dopouštěli němečtí šifranti při šifrování.

V době, kdy se Painvinovi podařilo rozluštit první depeši, stála německá armáda asi 50 km od Paříže. Ohromné úsilí, které Painvin věnoval rozluštění německé polní šifry, přinášelo ovoce. Je velmi pravděpodobné, že rozluštěné informace přispěly k tomu, že německá bota v 1. světové válce nikdy nepochodovala po Champs-Élysées. (To se stalo až ve 2. světové válce v roce 1940).

Painvin byl neúnavný pracovník. Během prvního měsíce zkoušek a hledání správného řešení ztratil na váze skoro 15 kg!

A D F G V X

A 1 4 J U L I

D 7 8 9 A B C

F D E F G H K

G M N O P Q R

V S T V W X Y

X Z 2 3 5 6 0

Šifrování:

1. substituce

OT: P A R I S ...

ŠT: GG DG GX AX VA ...

2. transpozice podle hesla JEAN:

J E A N

3 2 1 4

G G D G

G X A X

V A

Šifrový text:

DAGXA GGVGX ...

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE12

Alexandr von Kryha 
(31.10.1891-květen 1955)

byl německý inženýr, který si 16. 1. 1925 nechal patentovat šifrovací stroj (patent č. DRP 434 642), jehož principem je periodická víceabecední šifra. Podle způsobu uspořádání pohybu vnitřního kotouče se perioda pohybuje mezi 260 až 520 znaky, což je pro šifrovací stroj velmi špatné. Aby svůj stroj popularizoval, požádal v roce 1927 matematika Georga Hamela (12.9.1877-4.10.1954) o zhodnocení bezpečnosti šifry. Ten ve svém článku „Anwendung der elementaren Zahlentheorie auf die Theorie einer Chiffrier Maschine“ nadšeně hodnotil kvalitu stroje, který vytváří „obrovské množství permutací“. To bylo asi důvodem, proč se stroj dobře prodával a hojně používal v německé diplomatické službě a bankách až do 50. let 20. století.

Kryha chtěl proniknout také na americký trh a v roce 1930 nechal svůj stroj patentovat také v USA. Práva na prodej stroje zakoupil pan A. M. Evalenko za 100 000 amerických dolarů. Evalenkův právní zástupce Robert C. Birkhahn se snažil prodat stroj americké armádě. V roce 1933 kontaktoval americkou spojovací službu US Army. Jenže Američané měli ke stroji výhrady hlavně pro jeho nízkou operační rychlost a krátkou šifrovací periodu.

Birkhahn se ale nevzdal a nabídl stroj znovu. Američané ho tedy požádali, aby jim zaslal zašifrovanou depeši, která by měla aspoň 1000 znaků. Advokát přijal americký návrh v pevné víře, že jim dokáže bezpečnost Kryhova stroje. Depeše měla délku 1135 znaků.

Úkol rozluštit tento telegram připadl Fredericku Friedmanovi. S radostí ho přijal, protože měl příležitost dokázat efektivnost své metody luštění. Spolu s Kullbackem, Rowletem a Sinkovem depeši rozluštili v rekordním čase za 2 hodiny a 41 minut! Birkhahn byl tímto výsledkem šokován.

Firma Internationale Kryha Maschinen Gesselschaft však prodávala své špatné stroje nadále. V reklamní brožuře firmy z roku 1951 se dokonce můžeme dočíst: „Nejrafinovanější kryptologové z celého světa nejsou schopni číst zprávy zašifrované strojem KRYHA. Ani pokusy využít děrnoštítkové Hollerithy nebo elektronické mozky nikdy nevedly k rozluštění klíče.“

Komentáře netřeba.

Nejmenší Kryhův šifrátor má označení LILIPUT

KRYPTOJAN